Od úsvitu do zatmenia

15. dubna 2015, autor Martin Užák,

– stvorené 11.12.2004 –

Hovorila si o jarých kvetoch z lúky,
o bielych konvalinkách, čo mávaš v láske.
S tebou poznávam, že až vesna nadíde,
nechať zvädnúť kvet bude nanajvýš ťažké.

Čo bude, až tu viac nebudeš?
To mi, kvetinová, nepovieš.

Naťahujem dlane, nech pohladiť môžem,
kým ešte spíš od úsvitu do zatmenia.
Strácaš sa pred očami; tvoj odkaz mizne,
naše biele kvety sa v čierne zamenia.

Buď teda silná vo svojich posledných snoch,
kým opäť nenadíde spätý čas nás dvoch.

Zařazeno v kategorii Poezie

Počet komentářů na “Od úsvitu do zatmenia” - 4

Eva (17.4.2015 (18.55))

Mně to přijde trochu těžkopádné, nerytmické

Shimmir (18.4.2015 (14.43))

Je-li to vloženo po více jak deseti letech, zřejmě to vypovídá o osobní tragédii, která se nyní zřejmě završila. Po tolika létech utrpení i marných nadějí lze těžko psát lehkonohým stylem...

Martin Užák (19.4.2015 (0.10))

Je to o žene, ktorá od konca leta odchádzala, a na jar roku 2005 odišla. Neviem, či je smrť márna nádej. Nikdy som nemal potrebu tú básen upraviť, aby znela "lepšie". O to nikdy nešlo. Na druhú stranu chápem, že publikovať niečo staré spred rokov nemá význam. Bolo to zlé rozhodnutie.

Shimmir (26.4.2015 (19.52))

Proč by to mělo být špatné rozhodnutí? Je dobré, že jsi to dostal ze sebe 10 let po Jejím odchodu...Po Tvém vysvětlení bude teď každý hledět na báseŇ trochu jinak a vnímat ji více srdcem...:-) Takže lituj toho, že odešla a utěšuj se tím, že už se netrápí a sám si nedělej vrásky, že to Eva neznalá okolností vzniku trochu zkritizovala, když se zaměřila spíše na formu než na obsah...

Přidat komentář

Pro vložení komentáře je třeba být přihlášen/a