Střelec a Kozoroh


30. června 2017, autor Eva,



„Co to je za skřeta? A proč je tady?“ odfrkl pohrdavě Zeus, když se zahleděl na nahé novorozeně v kolébce. Dítě s rohy, dlouhými vousy, kozlíma nohama a chlupatým ocasem vypadalo nadmíru odpudivě. 

 „Je to můj syn, prosím, abyste mu poskytli útočiště. Na Zemi se mu smějí,“ odpověděl s bolestnou grimasou jindy výřečný a rozpustilý Hermés, bůh obchodníků, řečníků, vynálezců, poutníků, podvodníků a zlodějů. Posel bohů a také Diův syn.

 „A proč se o něho nestará matka?“ namítla Héra.

 „Oinóné se ho po porodu tak lekla, že utekla,“ špitl Hermés a pokorně sklonil hlavu.

 „Je to potomek nejvyššího boha. Jeho domov je na Olympu. Měli bychom se o něho postarat,“ vmísil se do debaty Apollón a naznačil Diovi, že se vlastně jedná o jeho vnuka.

 Zeus pochopil a zabručel: „Dobře, ať tady zůstane.“

 

 Tvorečku s kozlíma nožkama dali jméno Pan. Neměl to lehké ani na Olympu, neboť i zde se mu posmívali. Bohové umí být zákeřní a zlí jako lidé. Jediný, ke komu Pan přilnul, byl Apollón. Nejkrásnější řecký bůh si s ním dlouze povídal a naučil jej věštit. Vysmívaný a opovrhovaný Pan v božské společnosti dlouho nevydržel. Jakmile trochu odrostl, utekl raději do Arkádie.

 Žil v lese, pásl dobytek a hrál na píšťalku. Občas se přidal k družině boha Dionýsa a popíjel s jeho kumpány, občas se povyrazil se Satyry nebo horskými nymfami. Za všeho nejraději však spal. A běda tomu, kdo ho vyrušil ze spánku.

 Vyskočil a zařval: „Co tady pohledáváš ty otrapo? Kliď se mi z očí nebo tě roztrhám!“

 A lidé s hrůzou prchali před rohatým netvorem. Od té doby se velkému strachu říká „panický“.

 

 Pan se vsadil s Apollónem, kdo lépe zahraje na pastýřskou píšťalu. Vítězství byl předem jasné, neb nikdo nesměl porazit boha. A navíc Apollón hrál opravdu lépe. Do sázky se však připletl přihlouplý král Mídás, který se zrovna procházel na hoře Tmólu, kde se klání konalo.

 Když Mídás uslyšel verdikt poroty, přispěchal a bezelstně prohlásil: „S tím nesouhlasím. Tento muž zahrál nejkrásnější pastýřskou píseň, kterou jsem kdy slyšel. Proto mu náleží vítězství, a ne Apollónovi.“

 Apollón zbrunátněl: „Jak se opovažuješ…kdo jsi ubožáku, abys soudil bohy!?“

 Popadl Mídáse za uši a začal mu s nimi kroutit: „Ty chceš tvrdit, že máš hudební vkus?“

 Praštil s ním o zem a vyřkl ortel: „Když tak dobře slyšíš, dostaneš uši, které ti náleží.“

 A Mídásovi narostly obrovské oslí uši. Pan mlčel, na vlastní kůži zažil hněv a nepřízeň bohů. Věděl, že kdyby se Mídáse zastal, jen by to zhoršil.

 

 Lesem, kde Pan kraloval, se vracela z lovu krásná nymfa Sýrinx, družka bohyně Artemidy, na sobě splývavý šat s obnaženým poprsím, přes rameno toulec, v ruce šíp a odhodlaný pohled. Panovi zcela učarovala. Jak smyslů zbavený poskakoval na kozlích kopýtkách k ní, chtěl se jí dotknout, chtěl ji pohladit. Když ho nymfa spatřila, odhodlaný pohled se změnil ve vylekaný, a dívka se dala na útěk. Doběhla k řece Ládón a zde se bezradně zastavila.

 Zoufale zašeptala: „Bohové, jestli mne slyšíte, prosím, pomozte mi.“

 Pan už po ní natahoval ruce, když v tom se kráska proměnila v rákos. Zklamaný pronásledovatel usedl na břehu řeky a přemýšlel o svém neradostném osudu osamělého tuláka. Vítr povlával rákosím a Pan uslyšel tklivou píseň, jakoby o sebe šustící stvoly zpívaly. Vyrobil z rákosí flétnu a zkusil na ni zahrát. Panova flétna vydala smutné trylky. Po zakleté nymfě Řekové říkají tomuto hudebnímu nástroji syrinx.

 

 Ani nymfa Pítya mu nebyla po vůli. Když ji Pan honil po lese, raději se proměnila v borovici.

 

 Ne všechny něžné bytosti však před vládcem lesů prchaly. Panovu touhu naplnila nymfa Échó. Byla rovněž z družiny bohyně Artemidy. Échó si ráda poklábosila a její přílišná upovídanost se jí stala osudnou. Jednou cosi obsáhle vyprávěla bohyni Héře. Známý nevěrník Zeus toho hbitě využil. Věděl, že Héra bude teď nějakou dobu zaneprázdněna a nebude moci jej sledovat, a tak se vydal na zálety. Zlomyslní bohové ale vše Héře vyzvonili.

 Héra se rozzuřila, že neuhlídala svého muže, a rozkřikla se na Échó: „To je vše tvoje vina, ta tvoje příšerná užvaněnost! Za trest už neřekneš ani slovo jako první. Budeš jen opakovat, co řeknou druzí.“

 

 Nešťastná a zdrcená Échó se potulovala po lese a povšiml si jí Pan. Líbila se mu. Poučen z předchozích nezdarů k ní neběžel, aby ji nevyděsil. Čekal, až sama dojde k jeskyni, kde přebýval. Échó se ocitla před Panem. Tento podivný rohatý tvor na kozlích nohách jí nenaháněl strach, šestým smyslem vycítila, že jeho osud je podobně neveselý jako její a že by je to mohlo spojovat. Smutně se pousmála.

Pan ji oslovil: „Kdo jsi sličná neznámá?“ 

 Échó odpověděla: „Kdo jsi sličná neznámá?“ 

 Pan pokračoval: „Moc se mi líbíš.“

 Échó jej překvapila: „Moc se mi líbíš.“

 Ještě chvíli pokračovali v konverzaci, Pan byl blažený, že si s ním konečně někdo takto hezky povídá a že mu neodporuje.

 Échó a Pan v sobě našli zalíbení. Toulali se spolu po lese, po horách, lovili zvěř. Počali potomka, kterému dali jméno Krotos. Stejně jako Cheirón to byl velmi vzdělaný a šikovný Kentaur, měl rád lidi a pomáhal jim. Échó jej naučila výborně střílet z luku a Krotos tuto dovednost předával lidem. Jeho nejslavnějšími žáky byli Kastor a Pollux.

 Échó se nešťastně zamilovala do Narcise (Narkisse) a proměnila se v pouhý hlas. Svého druha Pana pak doprovázela po horách už jen jako ozvěna.

 

 Zeus přenesl Pana na oblohu jako souhvězdí Kozoroha. Je zobrazován s rybím ocasem, protože když utíkal před zlým a krvežíznivým obrem Týfónem, skočil do vody a narostl mu rybí ocas.

 

 Jeho syna Krotose Zeus odměnil za to, že naučil lidstvo lukostřelbě, a spolu s touto zbraní jej umístil na oblohu vedle Kozoroha jako souhvězdí Střelce.

 

 

Vyprávěli jsme si o těchto souhvězdích: Střelec -Sagittarius a Kozoroh – Capricornus.

 

Souhvězdí Střelce (Sagittarius)

 

 Střelec je typické letní souhvězdí. Z České republiky je nejlépe vidět v srpnu, ovšem pouze jeho část, nízko nad jižním obzorem. Na západě sousedí se Štírem, na východě s Kozorohem.

 

 Ve Střelci se nachází střed Galaxie a leží v nejjižnější části ekliptiky (= pomyslná dráha Slunce kolem Země, která prochází zvířetníkovými souhvězdími). Souhvězdí je nabito mlhovinami, hvězdokupami, dvojhvězdami i proměnnými hvězdami. Nejznámější mlhoviny se jmenují Laguna a Trifid a lze je pozorovat triedrem. Nejjasnější hvězdy Střelce tvoří asterizmus (= výrazná skupina hvězd), kterému se říká Čajová konvice.

 

 Slunce prochází Střelcem od 18. prosince do 18. ledna. Přibližně 21.prosince dosáhne Slunce své nejnižší deklinace (= astronomická souřadnice, obdoba zeměpisné. Tento den se nazývá  zimní slunovrat, což je počátek astronomické zimy.

 

 Souhvězdí představuje Kentaura, který drží v ruce luk.

 

sagittarius


 

Sgr

 

 

 

Souhvězdí Kozoroha (Capricornus)

 

Kozoroh je nejmenším souhvězdím zvěrokruhu. Lze jej pozorovat od července do září. Nachází se mezi Střelcem a Vodnářem. Je poměrně nenápadný, jeho nejjasnější hvězdou je Deneb Algedi (δ),  hvězda alfa je velmi hezkou dvojhvězdou, viditelnou i bez dalekohledu.

 

Před 2000 lety byl Kozoroh nejjižnějším souhvězdím zvěrokruhu a nacházelo se v něm Slunce v době zimního slunovratu. Dnes se bod zimního slunovratu posunul vlivem precese do souhvězdí Střelce. Jižnímu obratníku však zůstal starý název obratník Kozoroha.

 

 

Capricornus

 

 

 

Cap

 

 

 

 Hvězdné mapy vypracoval pan Petr Scheirich z České astronomické společnosti

 

Korektury astronomické části provedla paní Věra Bartákové z České astronomické společnosti

 

Ilustrace paní Renata Petříčková

 

 

Ukázka z e-knihy Hvězdná obloha. Knihu můžete koupit zde:

 

https://www.megaknihy.cz/romany-beletrie/3201295-hvezdna-obloha-pribehy-souhvezdi-na-severni-obloze.html

 

https://www.knihydobrovsky.cz/e-kniha/hvezdna-obloha-pribehy-souhvezdi-na-severni-obloze-240250639

 

https://www.palmknihy.cz/ekniha/hvezdna-obloha-pribehy-souhvezdi-na-severni-obloze-6126

 

https://www.alza.cz/media/hvezdna-obloha-d500817.htm

 

  

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 







Zařazeno v kategorii Hvězdná obloha, Postřehy, Povídky





Přidat komentář

Pro vložení komentáře je třeba být přihlášen/a




Copyright © 2010 Literární net Sůvička