Markytánko mojí duše
Jak malá myška stojíš pod jabloní
Tak tiše
Svou hlavu kloníš
Na sklenku whisky plaše
Hledíš
Jak na dávné klišé
Svaté rodiny v dlani
V té dlani hřejivé
Jak slovo kamaráda
Jak rybník v touze
Utopený co máš tak ráda
Vejdi i do mých očí
Jsi-li spřežení srdce mého kočí
Rozkvetly malá jablůňka s celou ovocnou rodinnou, whisky zas v krku zažbluňká, kamarád pije tu se mnou. Svěží vítr na rybníce s vlnkami na honěnou hrá, za krkem sedí opice a kdesi vrána krákorá. Tak na mechu a kapradí k spánku si usteleme zas, že padá chlad nám nevadí, vždyť whisky ještě hřeje nás. S Tvým jménem na rtech usínám a sním, že v náruči Tě mám
A hele, chybička se vloudila: "Rozkvetla" je správně. Inspirace Mrazíkem je holt více zjevná...:-)
Foto mile a jemně doplňuje
Foto je kouzelné a sonet jsem již čet, cos ale nutí mne, bych navracel se zpět! :-)
Moc krásně básníš. A už je mi to jasné, klíčová slova jsou: jabloň, whisky, rybník.
A ještě rodina a kamarád, pak z toho tvoř sonet ;-)
No zadání ti evidentně sedlo.
Náhodou ta slova byla skvělá! Já dal dohromady deset kousků!:-)))