James Altucher: Zvolte sebe!


5. května 2015, autor Renata Petrickova,



Tak pozor, milé kočky. Máme v ruce jeden z 12 nejlepších byznys titulů všech dob (prý podle USA Today). Jenže obecně mám dojem, že tato kniha je tak neobyčejná a čtivá, rozčilující a rozesmívající, a naopak také plná velice vychytaných tipů, které užijete i v běžném nebo osobním životě, že se určitě stojí za to po této knize poohlédnout. Nehledě na to, že podivínsky vyhlížející autor, majitel 17 zkrachovalých a 2 fungujících firem (tvrdí on)… je sám o sobě minimálně zvědavost probouzející člověk. Popravdě, zkraje knihy jsem funěla hrůzou, PROBOHA, jak jen může něco takového napsat! Absurdní nápady, začátek, který trochu jako povídání chlápka ze zájezdu s obědem zdarma aneb „bože ten chlap je smolař, jak mu mám něco věřit???“, ale už na straně 14 se začala probouzet zvědavost a víc a víc… Byla jsem opravdu zvědavá, jak se z té, v tu chvíli jsem doufala fiktivně vymyšlené, škarpy ten chlápek s kudrnatými drátovitými vlasy dostane.  No a potom jsem se nemohla od knihy odtrhnout. Pravda, různé literární a lidské excesy čas od času pokračovaly. Patrně to patří k osobitému stylu tohoto amerického autora, ale už se tu začalo objevovat velké množství opravdu cenných informací nejen pro podnikání.

1400352-Synergie-Zvolte sebe-obalka-BC.indd

Rozhodně mne zaujalo například toto jeho poznání:

  • Když máme vztek, tak ztrácíme 20 – 30% své inteligence
  • Když nás přemáhá lítost, tak ta ubírá až 60% inteligence
  • Když člověka tíží starosti, přichází asi o 10 – 20 % své inteligence

 

Anebo jeho stručný návod na to, jak si udržet svěží mysl, která nám může přinést časem ovoce v podobě změny směru podnikání nebo nějaký opravdu dobrý nápad. Vychází  z toho, že stejně jako svaly, i mozek a mysl se musí trénovat. A tak radí napsat si každý den 10 nápadů, hezky do sešitu. Nápady, jak nám přijdou na mysl nebo nápady složitě vymyšlené: Ale napsat si je! Mohou být úplně zcestné, anebo nemusí.

 

Vždyť přece, ten geniální člověk, který spojil internet a stalking….víte, co z toho vzniklo? No přece Facebook.

 

A kdoví, nakonec, za jakých okolností tento nápad prvotně uzrál. A tak si vezměte taky sešit, pište si své nápady poctivě každý den a za rok budete mít 3600 nápadů, minimálně. A to by v tom byl čert, aby některý z nich nebyl životaschopný.

 

Osobně třeba v tomto systému vidím pozitivní to, že člověka napadne kdeco… ale pokus si svůj nápad nezapíšete, nebudete druhý den vědět už vůbec nic. Například jsem včera na jeho radu dala a zapsala si asi 4 nápady na téma nových knih. Přiznám se, možná to je dnešní páteční pátou hodinou ráno, za které tento článek píšu, ale už si horko těžko dovedu vybavit sotva JEDEN z těch včerejších nápadů.

 

Za mne je to výtečný nápad proto, že naše nápady, které mohou být dobré, nespadnou okamžitě do stoky zapomnění, ale máme možnost si je připomínat, či rozvíjet. Jeden prvotní nápad můžeme třeba v krátkých okamžicích rozvíjet půl roku, než dozraje.

 

„Průměrný podnikatel chápe, že vytrvalost neznamená svépomocné klišé „Vydrž až k cílové pásce“. Znamená „Procházej nezdary tak dlouho, až nezdary neočekávaně skončí“. Tomu se říká vytrvalost.“

 

„Nejlepší nápady vznikají, když vezmete dva starší nápady, které spolu nemají nic společného, přimějete je, aby se spolu „spářily“ a potom z toho zparchantěného ohyzdného křížence, který z toho vznikne, z dítěte, které bylo tak ošklivé, že ho všichni štítili i dotknout, vybudujete podnik. Podívejte se třeba na Facebook: zkombinujte internet se stalkingem. Úžasné!

 

Mimochodem, byl to můj pátý pokus s takovou sociální sítí. Twitter: kombinujte internet se zastaralými protokoly SMS. Ohyzdné! Ale funguje to, eBay, kombinujte elektronické obchodování s dražbami…“

 

Následuje povídání o jeho typické vlastnosti – straní se lidí. Vyhýbá se zbytečným kontaktům. Trávit 20 hodin denně řízením lidí, schůzkami (které v drtivé většině nevedou k žádnému zisku, jen jimi marní čas)… to je práce pro podnikatele s velkým egem a malým mozkem nebo pro právě krachující zoufalé podnikatele. On si odpracuje velmi cíleně a poctivě svých pár hodin a jde domů. Pozvání na párty a společenské večeře s díky odmítá. On jde raději domů a čte si u šálku dobrého čaje.

 

James Altucher je zvláštní člověk. Dobrá, zkrachovalo mu množství firem, nějak se ale vždycky uživil. Kniha, kterou předkládá čtenářům, nemusí znít důvěryhodně, popravdě z příběhu autora věřím asi tak půl slova, ale je to skvost, co se týče probuzení čtenářské zvědavosti a co se mu rozhodně nedá upřít je to, že čas od času hodí do placu opravdu výtečný nápad.
Takový, který užijete nejen v pracovní oblasti, ale i té osobní.

 

A máte-li na něj chuť osobně alespoň přes monitor…

 

James Altucher

 

https://www.youtube.com/watch?v=xmndCPvXiik#t=27

 

Vydalo nakladatelství Synergie Publishing SE, www.synergiepublishing.com, 2015

Zdroj: www.cajovnaumodrekocky.cz Renata Petříčková

 







Zařazeno v kategorii Knihy, recenze, Postřehy





Přidat komentář

Pro vložení komentáře je třeba být přihlášen/a




Copyright © 2010 Literární net Sůvička