Nebe peklo ráj v sobě skrýváš
Ten kdo si věří stejně shoří
Vzpomínku dávnou vyvoláváš
Však čas povinnost Tobě měří
Ulicí jdeš svým snům jen máváš
Do stojatých vod házíš kámen
Stíráš pel pochyb šeptáš ámen
Do křídel holubích si klekáš
Vše je pomíjivé a vše je v pohybu
Vzpoura proti neúprosnému plynutí času? Proti marnosti bytí? Tak tomu mám rozumět?
Ano, je třeba čas nepromarnit