Balada umírněného pijáka

25. srpna 2015, autor Ajaja,

Hlas přátel když Ti chybí

Je sklenka moku nahradí

Mok sklouzne jako hedvábí

A smutku cestu zahradí

Peříčkem v barvě holubí

Přivoláš štěstí nestálé

Jež jako lesní podhoubí

Pomůže Ti můj šibale

Tvá radost jak stůl prostřený

Poutníkům v čase nabízí

Laskavé zázemí – úkryt vnořený

V záhyby dovádivých vizí

Bezpečnou ochranu před krizí

Jen přátelství neokázalé

Jež se nepodbízí

Pomůže Ti můj šibale

Kéž máme vždy co pít

A hojnost přátel kol sebe

S nimi pak můžeme jít

Třeba i do sebe

Sám se sebou i bez sebe

Tak zvedněme svoje prdele

To přání podobno je modlitbě

Pomůže Ti můj šibale

Tož chop se číše a pij

A přiber svoje přátele

Jim rovněž číši nalij

Pomůže Ti můj šibale

Zařazeno v kategorii Poezie, Výtvarno, foto

Počet komentářů na “Balada umírněného pijáka” - 5

Eva (27.8.2015 (18.04))

Pití o samotě nepomůže Ti můj šibale, však s přáteli chop se sklenky vesele.

Eva (27.8.2015 (18.06))

Báseň s psychoterapeutickým účinkem - hned mám lepší náladu. Doufám, že obrázek neznačí cestu do pekel.

Shimmir (28.8.2015 (16.19))

To jsi psala do veršotepárny, Ájo? Já to nestihl odeslat, měl jsem noťas v opravě. Ale dám to aspoň mimo soutěž třeba do té naší skupiny. Taky jsem neodolal té kombinaci slov: hlas, sklenka, stůl prdel, štěstí...:-)

Ajaja (7.1.2016 (8.14))

Ano, bylo to na zadání veršotepárny a výběru slov nešlo odolat

Shimmir (7.1.2016 (17.50))

Máme zřejmě společnou slabost, Ájo!;-)

Přidat komentář

Pro vložení komentáře je třeba být přihlášen/a