V údolí se mlhy válí…

6. září 2015, autor Shimmir,

V údolí se mlhy válí
a tramp pod širákem též,
pak se slunce vykutálí,
ptá se: Kdypak už vstaneš?

Je třeba okusit dálku
podrážkou svých pevných bot,
svádět zas s únavou válku,
pod košilí cítit pot.

Setřít rosu na kolejích,
by po ní nesklouzl vlak,
slyšet, jak ptáčkové pějí
a zpívat si zrovna tak.

Velebit přírody krásu
ve verších či prózou jen,
obdivovat plnost klasů,
něžný květ i prima den.

Užívat si radost z bytí,
splínům nedat naději,
komu slunce v duši svítí,
toho má svět raději…

Zařazeno v kategorii Poezie

Počet komentářů na “V údolí se mlhy válí…” - 4

Eva (11.9.2015 (19.47))

mně tohle přijde jako mnohokrát slyšené, taková všehochuť a nic vlastního...

Shimmir (17.9.2015 (21.29))

To jsem jen kdesi zahlédl obrázek toho trampa a přezpívával jsem si pak staré dobré trampské písně, které sice jsou o věcech notoricky známých a tisíckrát slyšených, jenže stejně člověka stále dovedou jako mantry dostat do určité nálady, často nostalgické, jindy zase probudí i veselejší pocity. Tak jsem si jen tak broukal a napadlo mne tohle! Netvrdím, že je to něco nového a objevného, nejspíš v tom objevíš i stopy písní, které mám rád a tak mne samozřejmě ovlivnily...:-)

Eva (21.9.2015 (17.11))

Moje hodnocení je zřejmě ovlivněné tím, že nesnáším Rosu na kolejích... a to je ovlivněné tím, že většině interpretů této písně jsem měla chuť rozšlápnout kytaru:-))))) ... málokdo to umí zahrát civilně bez té pitomé "procítěné manýry"...

Shimmir (24.9.2015 (16.43))

No, já to slyšel v originálu...Ano, podobně na mne působí různé varianty Montgomery...:-)

Přidat komentář

Pro vložení komentáře je třeba být přihlášen/a