Adyashanti: Pád do milosti

Kniha, která přivede člověka k umění prožít si přítomný okamžik. Zastavit zběsilé myšlenky v hlavě a naučit se prožívat přítomnost. A také emoce, se kterými lze velmi efektivně komunikovat. Nenechte se odradit občasnou poetičností, se kterou se autor rozplývá a pečlivě mu naslouchejte, protože sem tam prosvitne vzácná moudrost.

Mne třeba naučil naslouchat svým emocím. Jsou totiž výborný vodítkem. Ovšem jen ty emoce správné, vedené srdcem, nikoliv myslí.

Mysl totiž produkuje emoce, které poté zpětně mysl zase traumatizují. A bludný kruh fóbií, traumat a zasunutých mindráků se roztáčí.

Je špatně, když se učíme, že jsou špatné a jen nás svádí z cesty. Naopak… je třeba je umět oddělit a poznat ty, které jsou navázány na naši intuici, jež nás vede tou správnou cestičkou.

„Až se ve vás příště vzedme nějaká silná emoce, zkuste si vyslechnout, co si kolem toho vaše mysl vytvořila – bez odsuzování odmítání nebo popírání.  Možná si to budete potřebovat zapsat, protože  jinak vám to bude připadat příliš zmatené. Až zjistíte, jaký příběh nebo přesvědčení danou emoci podbarvuje, můžete si vyzkoušet prožít znovu to samé, ale tentokrát bez příběhu. Nebojte se: kdykoliv se budete chtít k příběhu vrátit, budete ho mít k dispozici. Díky této zkoušce začne vaše tělo vnímat rozdíl mezi čistou, ničím nezkreslenou emocí a mezi emocí, která je stará, hluboce zakořeněná a vyživovaná příběhem.“

Je potřeba najít odpověď na každé PROTOŽE…

Naše emoce jsou často vyživovány a tvořeny příběhem, který si kolem ní vytvoříme. Můžeme být vzteklí protože…. Jenže když se hlouběji zamyslíme, zjistíme, že ten důvod vlastně ani nemusí být skutečný. Je třeba své emoce pozorovat s odstupem a v tichosti. Zajímavý fenomén, který autor v knize také popisuje je třeba fakt, jak se zahlcujeme činnostmi a zbytečným hlukem.

Viz ukázka:

„Mlčení nás odzbrojuje, a proto před ním tak často utíkáme. Celá naše společnost je čím dál tím hlučnější. Minulý týden jsem v autě míjel skupinu středoškoláků, kterým právě skončilo vyučování, a tak šli ze školy domů. Všichni měli mobily. Bylo jich sedm nebo osm a všichni buď telefonovali, nebo posílali textové zprávy. Vůbec se mezi sebou nebavili, ani nevnímali svoje okolí. Pomyslel jsem si: „To je blázinec! Skupina mladých lidí jde společnou cestou domů a přitom je každý sám.“

Dostali jsme se do bodu, kdy nás ticho a přítomný okamžik natolik děsí, že i když máme možnost být spolu, snažíme se rychle zaměstnat něčím jiným jiným. Jsme spolu jenom fyzicky, duchem jsme nepřítomní! I když spolu půjdeme domů, budeme si povídat s někým jiným. Děláme dvě věci najednou, jenom aby nenastalo skutečné ticho nebo opravdová komunikace….“

Odnaučili jsme se naslouchat svému vnitřnímu hlasu díky tlaku, který na nás vytváří moderní svět. Asi každý z nás už si umí v tuto chvíli představit, na co asi autor v této knize tlačí, co se snaží ve čtenářích probudit. Ona ta milost, o které píše, je ta milost v nás. My sami si musíme uvědomit svou vlastní sílu, své hranice, své hodnoty a dopřát si klid, odpočinek a třeba právě i to ticho. Učí nedívat se na zítřek, protože v něm je skryt strach z toho, že za prvé BUDE jako včerejšek nebo naopak už NEBUDE jako včerejšek. A to je věc, která by si snad zasloužila vlastní publikaci.

Závěr? Je to milá, něžná kniha, která se hodí pro postupné pročítání, hledání a objevování sama sebe. Může v čtenáři vyvolat obrovský břink, stejně jako ho jen několikrát něžně pohladit po duši. Podle toho, jak jsme kdo v této chvíli nastavený.

O autorovi:

Adyashanti (jehož jméno znamená „prvotní mír“) vyzývá všechny, kdo hledají mír a svobodu, aby si uvědomili, že dosáhnut osvobození v tomto životě je možné, a aby to vzali vážně. Učit začal v roce 1996 na žádost své zenové učitelky, u níž studoval čtrnáct let. Od té doby se jeho působením probudilo už mnoho duchovně hledajících lidí do své skutečné  přirozenosti.

Je autorem řady knih (Emptiness Dancing, TheImpactofAwakening, TrueMeditation, The End ofYourWorld, My Secretis Silence), které zatím v češtině nevyšly. Nabízí v nich přirozené a přímé nedualistické učení, které bývá přirovnáno k učení prvních zenových mistrů a k moudrosti advaita-védanty.

Adyashanti, který se narodil v severní Kalifornii, žije se svou ženou Annie (Mukti) u sanfranciského zálivu, kde také učí, vede satsangy, víkendové semináře a tichá soustředění. Více informací najdete na adrese: www.adyashanti.org

Vydalo nakladatelství Synergie Publishing SE, 2015, www.synergiepublishing.com