Nahota ?

Nahota?

Ach,jak lehce sklouzl na zem

Poslední kousek oděvu

Poslední list barvy podzimu

Nedočkavým milencem

Vítr se stal

Jemně laská větve

Poslední lístky sundá dolů

Rozmarně zvedá listí

Rozhodí kolem

A pak se vrací

Do větví stromů

Laská se s nimi,

Naposled před spaním

Naposled polaská

Potom zbyde jen

Tichá tklivá píseň

Píseň věčného milence

Co zase čeká

Na jarní pupence (24.11.2015)

Zařazeno v kategorii Poezie

Eva (8.12.2015 (18.33))

To mi tak sedlo, velice milá a hezká báseň.

Tudy (8.12.2015 (21.38))

Jsem ráda,že se líbí :-)

Ajaja (14.12.2015 (13.53))

Je úžasná

Shimmir (17.12.2015 (1.42))

Skvělá! Nahota ta přec nijak neuráží, vždyť v souladu je s celou přírodou, až vítr i poslední listy shází, odhalí siluetu ztepilou...:-)

Pro vložení komentáře je třeba být přihlášen/a