Pema Chödrön: Žít s lehkostí


29. září 2016, autor Renata Petrickova,



„Žít s lehkostí můžete tehdy, když se uvolníte ze svých životních traumat a pocítíte více lásky k sobě i druhým“. Takže zhruba o tomto by měla nová kniha buddhistiské mnišky Pemy Chödrön měla být. V mnohém by se s ní dalo souhlasit, v něčem bych však polemizovala. A tak, když jsem dočetla těch 188 stran věnovaných tématu, kterak se smířit s tím, že život je jedna velká nejistota, jedna velká proměnná, odnesla jsem si několik poznatků.

 

zit_s_lehkosti-obalka-web_2d-kopie

Nic s tím nenaděláme, smířit se s tím musíme

 

A je na každém z nás, jak to udělá a jestli se mu to vůbec podaří. Jiná cesta ale není a to, i když baleno do laskavých slov, se stále, neústupně a plíživě linulo celou knihou jako červená nit. Žádné růžové obláčky, prostě to tak je. Jistota a bezpečí jsou dočasné. Vždy. Té nejistoty a neustálé změny a přelívání života sem a tam, bychom si nevážili štěstí. Bez slz nechutnáme smích. Ona změna nese nejen nepěkné události a nejistoty, které bychom si raději odpustili, ale také ty pozitivní, které nám právě přináší po proudu nové věci, novou energii, svěží vodu. Ne, nelze to ze života vymazat, tak či onak je nutno s tím nějak smířit. A k tomu je celý tento text určen.

 

 

 

 

 

 

 

Pema Chödrön vzala své tři závazky, takové sliby vůči sobě samým, část svého učení a kurzu, který praktikuje ve svém klášteře a rozvinula to způsobem, který podle jejích slov, je blízký západním lidem. Osobně si myslím, že bližší text bude těm, kdo už s buddhismem nějakou zkušenost mají, ale i ti ostatní si v tom hladivém a svým způsobem netypicky exotickém povídání vezmou mnoho praktických rad. Ona je to v podstatě taková psychologie o tom, jak zvládat stres. Jak si lépe uvědomit sebe samého, své směřování a smířit se sám se sebou. S nedostatky, ale také najít to zlato, které v sobě každý má.

 

Lidé jsou v podstatě dobří

 

Toto mi tak moc dobře nešlo. S tím nejsem schopná na sto procent souhlasit. Lidé asi jsou v podstatě dobří, ale… No tady bych se mohla pustit do nepříjemné polemiky, ale za to mohou asi právě přečtené knihy o lidské civilizaci a fakt, že možná „dobrost lidí“ má co dělat s lidským IQ. Minimálně tím emočním. Nepaušalizovala bych i vzhledem k tomu, že v lidské společnosti je jisté procento psychiatrických poruch, u kterých předpokládat automatickou „dobrost lidství“ může být nebezpečné. Ale pokud se pohybujeme v normálních lidskýc kruzích, ano, autorka má pravdu. Bolest, zlost, vztek – je důsledek vlastní bolesti a prožívaného traumatu. Ale věřím, že to autorka myslela dobře a že měla na mysli především lidé vyšší inteligence. Tady si to už každý musí probrat sám, ale to smíření se sebou, s tokem času – to je nesmírně těžké.

 

Pema tu přivádí čtenáře na zajímavé myšlenky, nechává je samotné rozjímat nad tématy, navrhuje cvičení a jemně postrkává laskavě lidským textem k řešení. K myšlení, které vás přivede k vlastnímu řešení.

 

Popravě nevím, je-li TOTO univerzální návod. Ale je to rozhodně dobrý námět k zamyšlení, jestli by TOTO nemohl být univerzální návod.

 

Jedna z dobrých knih, které si můžete přečíst právě v oněch chvílích nejistot a změn s vírou, že právě v ní najdete účinné řešení a popostrčení k řešení své situace.

 

O autorce:

 

Pema Chörön je buddhistická mniška a žákyně Chögyama Trungpyrin počeho, jednoho z nejvlivnějších buddhistických učitelů 20. století. V současné době působí jako představená a učitelka v klášteře Gampo Abbey na ostrově Cape Breton v kanadské provincii Nova Scotia, prvním tibetském klášteře určeném pro obyvatele Západu. Z mnoha inspirujících knih, které napsala, vyšly v nakladatelství Synergie například tituly Jak meditovat a Místa, která vás děsí.

 

Vydalo nakladatelství Synergie Publishing SE, www.synergiepublishing.com

 







Zařazeno v kategorii Knihy, recenze, Postřehy





Přidat komentář

Pro vložení komentáře je třeba být přihlášen/a




Copyright © 2010 Literární net Sůvička