Opuštěná duše

2. listopadu 2010, autor P.F.Zarken,

Bloudím pustým

a nevlídným koutem

nesmírného, tajemného

vesmíru.

Touhy po klidu

mám snad vrchovato.

Naděje však je

ukrytá někde

v neznámém nedohlednu.

Není tu nikoho,

kdo by mě pohladil

milým slovem útěchy.

Najde se ten,

kdo lásku nemá komu dát,

a věnuje mi aspoň kousek

přímluvy u Nejvyššího?

Zařazeno v kategorii Poezie

Počet komentářů na “Opuštěná duše” - 4

Viviana Mori (3.11.2010 (19.13))

Toto je asi druhé dílo, které od tebe čtu, tak je složité hodnotit nějaký pokrok nebo naopak, ale tím možná lépe, můžu hodnotit víc objektivně, když laťka není nastavená. Asi tak, spoustu básníků k poezii nepotřebovalo rýmy, např. Seifert, Kainar...Ale přesto z toho čišela jakási poetičnost, takové to něco, co k poezii potřebuji, aby mě oslovila... Já bych tento literární počin dala spíš do prózy, do nějakého úvodu, tam by asi uspěl líp. Pokud toto považuji jako báseň, chybí mi větší emotivní nálož, to není jen o obsahu, ale i o podání, zajímavější obraty, zkrátka větší obrazotvornost... Prázdnota a utracená duše by určitě šla zobrazit lépe a originálněji. Je vidět, že ztracený nejsi :-) Takže tím líp, ale spíš bych se pustila do bližšího tématu, jenže do toho nemám co mluvit, takže to neber jako nějaký rozkaz, je to jen můj pocit, můžu se plést. :-)

P.F.Zarken (3.11.2010 (21.47))

Vivi, děkuji Ti za komentář. Věř mi, že si kritická slova beru k srdci a někdy o nich i přemýšlím***

Eva (4.11.2010 (18.49))

já už nemám, co dodat, protože Viv to vystihla dokonale...

P.F.Zarken (4.11.2010 (19.00))

Díky, Evi***

Přidat komentář

Pro vložení komentáře je třeba být přihlášen/a