Hans Rath: Ďábel je taky jenom člověk

S knížetem pekel jsou samé problémy! Ale je fajn s ním sejít! Mimořádně lehce, zároveň však do morku kostí drtivě, se čte kniha Hanse Ratha: Ďábel je taky jenom člověk.

Dejte si k ní skleničku vína, protože často v textu přijde k chuti.

Zhasněte a rozsviťte si svíčku, budete si připadat jako v tom vánočním čase, jež vás s věčným sněžením obejme mezi stránkami.

Nalaďte si nadhled….

Protože tohle je něco mezi Stoletým staříkem, který jak známo utekl tím oknem a zmizel, a něco mezi drsnou a hlubokou Chatrčí. Občas se dostanete do hloubky lidské duše, občas budete plout po samotném povrchu povrchního světa.

Román, který pobaví a ke konci strhne

Za prvé si u této četby notně oddechnete. Už začátek je celkem akční, výtečný důraz na dialogy a sympatický psycholog Jakob Jakobi jsou zárukou, že se rozhodně budete chtít dozvědět, co se stane v následující minutě. Navíc je celý příběh zasazený do příjemného, sněhového, mrazivého a předvánočního, vánočního času, ale nikterak kýčovitě, naopak – jen lehce to dokresluje Berlín, město, malou japonskou zastrčenou restauraci, cestu z ordinace do Jakobova bytu a snad se i dobře pocitově ohřejete v občasných luxusních hotelích, do kterých vás pozve Jakobova exmanželka nebo ten tajemný Anton Auerbach.

Jsou mezi námi ďáblové a bohové?

Autor si velmi hezky pohrál s myšlenkou, že takový sám satan může čas od času sestoupit na Zem a chtít si s někým pohrát, pokoušet ho, nebo… nebo to všechno má mnohem hlubší účel?

Takže věc se má asi takhle, mrkněme do anotace:

Psychoterapeuta Jakoba Jakobiho navštíví nezvaný host. Chlapík se jmenuje anton Auerbach a nepřeje si nic menšího než koupit Jakobovu duši. Ta má totiž od chvíle, co se Jakob setkal s Bohem, mimořádnou cenu. Pro koho? Pochopitelně pro ďábla. Nikým jiným totiž Auerbach podle svého tvrzení není.

Rozčilený Jakob odmítá na prodej duše byť jen pomyslet a „Toniho“ nebere vážně. Jenomže domnělý ďábel má v rukávu nejedno eso. Jakobův život se den po dni mění v učiněné peklo. Teď by se mu opravdu hodila boží pomoc…

Buďte pozorní, protože…

Jako jednu z hlavních výhod této knihy Hanse Ratha považuji omezený výběr hlavních postav, kterých je poměrně málo, o to výraznější a nezaměnitelné mají charaktery, takže se můžete celkem dobře orientovat a mít dostatek času na přemýšlení o hlubších motivech jednotlivých postav. Nakonec mi bylo už líto, že kniha končí a zpětně jsem si říkala, že by mi vůbec neškodilo, kdyby autor někdy sem tam rozvinul některé situace více. No jenže, víte jak – autor je muž, takže není nad stručnost. Ostatně, dává to knize švih a rytmus. Za těch pár dnů okolo Vánoc se totiž v životě zdánlivě obyčejného psychoterapeuta stane cosi, co můžete označit  za thriller, zázrak, horor, cosi mysteriozního, hluboce duchovního, napínavého nebo prostě jen akčního. Každý, jak to vezme. Ale skvělé dialogy, na kterých to všechno především stojí, jsou něčím, co upoutá pozornost, zpomalí čtenáře a přinutí ho přemýšlet.

A roli tu hraje i kněz, sice trošku sejitý z cesty, ale stále kněz.

Ukázka:

„Na knihy zapomeň. Podívej se na indicie, Jakobe. Auerbach se za každou cenu snaží získat tvou duši. Manipuluje tebou a tvým okolím. Provádí čarodějnictví. Disponuje nezměrným množstvím peněz. A jen tak mimochodem leží jeho existence v tmách.“

Udiveně vzhlédnu.

„Ty jsi to nevěděl? Trochu jsem pátral. Na internetu najdeš několik Antonů Auerbachů, tvůj zámožný pacient ale mezi nimi není. Muž, který údajně žongluje s milliony, je naprosto neznámý? Dokonce i ve světě obchodu? To je přece zvláštní, nemyslíš?“

Roberto olízne papírový útržek špičkou jazyka a dokončí opravu cigarety.

„Já ti nevím,“ řeknu. „Pro tebe jako pro kněze je nasnadě, že ďábel existuje. Ale já jsem psycholog. Já věřím v to, že lidé si nosí svoje propasti v sobě.“

Roberto si zapálí cigaretu a zhluboka vdechne kouř. „A právě tenhle postoj se ďáblovi ohromně hodí, Jakobe. On totiž nechce, aby v něj lidé věřili. Pro něj je dokonce nejlepší, když v něj nevěří vůbec nikdo. Nic netušící lidé jsou vděčnými, a především snadnými oběťmi zla. I ty jsi taková malá nic netušící oběť, Jakobe. I když si to nechceš připustit.“

O autorovi:

HANS RATH: Narodil jsem se v Straelenu v Severním Porýní. Obyvatelé tohoto regionu se  živí zemědělstvím a zahradničením. Kdo se nehodí ani na jedno, musí na gymnázium. Po maturitě jsem studoval filozofii, germanistiku a psychologii v Bonnu, což podle Úřadu práce představuje solidní základ, aby se člověk jednou mohl živit jako pomocník při žních. Pracoval jsem jako čerpadlář, stavební dělník, jevištní technik, později jako divadelní kritik a analyzoval jsem scénáře.

Když mi v polovině 90. let nabídli místo v novinovém nakladatelství působícím v Německu, Česku a Maďarsku, vyměnil jsem už splacené lacláče zemědělského pomocníka za oblek s proužkem a začal pracovat ve středním managementu.

Krátce před svými čtyřicátinami jsem toho měl dost. Rozhodl jsem se zkusit štěstí v Berlíně jako autor na volné noze. Tam žiju dodnes se svou ženou Michaelou Weibusch a synem Mattim.

Vydalo nakladatelství AnchBooks, 2016, http://www.anch-books.eu/