Perseus a Andromeda


15. prosince 2018, autor Eva,



„Zahyneš rukou svého vnuka,“ zazněla věštba delfské Pýthie.

 

 Král Akrisios se otřásl. Jeho dcera nesmí mít nikdy děti! A pokud král nebude mít žádné vnuky, věštba se nenaplní. Poručil otrokům, aby zavřeli dospívající Danaé do bronzové věže a bedlivě ji střežili. Nikdo se k ní nesmí dostat.

 

 Avšak vězení nebylo žádnou překážkou pro záletného boha Dia, kterého půvabná Danaé a její neradostný osud nenechaly lhostejným. Pronikl do její kobky v podobě zlatého deště a zde se jí ukázal ve své božské podobě. Když se jí zmocnil, Danaé se nebránila. Věděla, že to je cesta k jejímu vysvobození.

 

 „Cože, jak je to možné? Kdo k ní mohl proniknout skrze mříže?“ zuřil její otec, když mu otroci donesli zprávu o narození jeho vnuka.

 

 „Přiveďte je oba okamžitě sem,“ poručil.

 

 „Kdo je otcem dítěte ty děvko proradná?“ obořil se na svou dceru.

 

 „Perseus je synem samotného boha Dia,“ odpověděla výsměšně Danaé.

 

 Akrisios se zarazil. Bál se zabít potomka boha vlastní rukou. Dal proto zhotovit obrovskou dřevěnou truhlu, dítě i matku do ní strčil, zatloukl a nechal hodit do moře. Doufal, že se oba utopí.

 Perseovi však nebylo souzeno zemřít v dětském věku. Na ostrově Serifos truhlici vylovil rybář Diktys. Když otevřel víko a našel v ní dva živé lidi, byl velmi překvapen. A když zjistil, že se jedná o princeznu z Argu a jejího syna, odvedl oba plaváčky do paláce krále Polydekta. Vládcovi říše kráska ihned padla do oka. Nadbíhal jí, dvořil se jí, nosil jí vzácné dary, poručil básníkům, aby na ni skládali opěvné básně. Avšak marně. Kráska jej tvrdošíjně odmítala s tvrzením: „Mým úkolem zde na zemi je vychovat syna, který by mne pomstil.“

 Perseus dospěl v muže a chránil matku před dotěrným králem. Polydektés přemýšlel, jak by se ho zbavil a měl tak volný přístup ke své vytoužené. Proto zosnoval léčku. Uspořádal hostinu pro zbohatlíky, na které vyhlásil, že se chce ucházet o ruku princezny Hippodameie. A aby prý nevypadal mezi zámožnými nápadníky jako nuzák, poprosil hosty, aby mu věnovali jako zásnubní dar koně.

 

 „A co ty Persee, ty se nepřipojíš?“ obrátil se vyzývavě na nenáviděného mladíka.

 

 „Sám víš, že nemám ani peníze ani zlato, abych ti mohl koupit koně. Ale pokud by to znamenalo, že se přestaneš ucházet o mou matku, přinesu ti třeba hlavu Medúsy,“ chvástal se ovíněný Perseus.

 

 „Výborně, to je dar hodný potomka bohů. Ten by mě potěšil více než všechny koně na světě,“ zvolal nadšeně král, neb Perseus se chytil přesně dle jeho představ.

 

 Bohyně Athéna slyšela celý rozhovor a zbystřila. Perseus se chystá na Medúsu! Medúsa byla kdysi krásná dívka. Milovala se však s bohem Poseidónem v Athénině chrámu, což bohyni smrtelně urazilo. Nevzala souložnici krásný obličej, nýbrž jí nechala narůst místo vlasů klubko hadů a odsoudila ji tak k věčné samotě. Kdokoliv na Medúsu pohlédl, zkameněl. Napůl krasavice napůl zrůda žila ukryta v jeskyni, o níž vědělo jen několik zasvěcených. Nyní má Athéna možnost, jak se pomstít opovážlivkyni nadobro.

 

 Zjevila se před Perseem a řekla: „Pro boj s Medúsou budeš potřebovat tento štít, který je lesklý jako zrcadlo a uvidíš v něm vše, co se odehrává za tvými zády. A také přilbu, která tě učiní neviditelným.“

 

 Perseus byl oblíbencem také boha Herma. Ten se nenechal zastínit Athénou a ihned přispěchal se svými dary. Věnoval Perseovi meč zahnutý jako srp, jehož seknutí nikdy neminulo cíl, a pár létajících sandálů.

 

 Poradil mu: „Ihned si ty sandály vyzkoušej. Zaleť si do království Noci, kde sídlí tři Graie. Ony ti řeknou, kde máš hledat Medúsu.“

 

 Perseus uposlechl božských rad a doletěl do pochmurného a nevlídného království Noci. Tři Graie byly prastaré bohyně, které se dělily o jedno oko. Perseus si vyčíhal okamžik, kdy si oko předávaly, hbitě přiskočil a oko jim sebral.

 

 „Kdo jsi, hanebný červe?“

 

 „Ubožáku.“

 

 „Bídáku.“

 

 „Parchante.“

 

„Za to zaplatíš.“

 

 „Zabijeme tě.“

 

 Volaly jedna přes druhou a slepé se potácely a motaly ve svém doupěti.

 

„Ale nezabijete,“ smál se Perseus. „Bez oka nic nezmůžete.“

 

 „Vrať nám ho.“

 

 „Vrátím, ale pod jednou podmínkou.“

 

„Jakou?“

 

 „Chci vědět, kde najdu Medúsu.“

 

 „Medúsa žije v jeskyni na ostrově Gorgon,“ prozradily mu.

 

 „Tak chytejte,“ řekl a hodil oko na podlahu. Oko jen zadunělo a rozkutálelo se po místnosti.

 

 Graie se vrhly na zem a šátraly rukama po podlaze. Když konečně jedna z nich oko našla a nasadila si je, Perseus byl na svých okřídlených botách dávno pryč.

 

 Před jeskyní, kde se skrývala Medúsa, si nasadil helmu, která jej učinila neviditelným. Vkročil. Uvnitř to vypadalo jak ve výstavní síni. Perseovy kroky lemovaly sochy zkamenělých nešťastníků v různých polohách. Medúsini hadi na hlavě vycítili nebezpečí a začali syčet. Perseus dle hadího syčení poznal, kde Medúsa přibližně je. Otočil se zády a mezi sochami, skalními výběžky a obřími krápníky začal opatrně couvat k tomuto místu, nepřetržitě přitom sleduje odraz ve štítu.

 

Pak ji spatřil. Byla opravdu krásná. Až na ty rozvlněné hady na hlavě. Neviděla, ale cítila vetřelce. Opatrně našlapovala a rozhlížela se. Když se přiblížila na krátkou vzdálenost od štítu, Perseus sekl. Přesně mířící meč bravurně oddělil Medúsinu hlavu, která se skutálela na zem. Ze svíjejícího se těla vyletěl z krku okřídlený kůň Pégasos a vynořil se obr Chrysaór – Poseidónovi potomci. Perseus uložil opatrně hlavu do vaku, tak aby jí nepohlédl do očí, neboť i po smrti měla tu moc, proměnit každého v kámen.

 

 Nazul si okřídlené sandály a letěl odevzdat dar králi Polydektovi. Z hlavy kapala krev a při přeletu nad libyjskou pouští se každá kapka krve proměnila v hada jiného druhu. Perseus si chtěl odpočinout, a proto se zastavil v severozápadní Africe. Titán Atlas si zde odpykával trest za vzpouru proti bohům a podpíral nebeskou klenbu.

 

 „Kdo jsi?“ vyštěkl na Persea.

 

 „Perseus, syn Diův.“

 

„Kliď se odsud, tady nemáš, co dělat.“

 

 „Proč?“

 

„Protože ti to nařizuji, zmiz nebo tě zabiju,“ rozkřikl se Atlas. Věštba mu totiž kdysi řekla, že mu Diův syn hrozně ublíží a Atlas se ho bál.

 

 Perseus nevěděl nic o této věštbě a byl dotčený, jak s ním Atlas jedná. Vytáhl proto z vaku Medúsinu hlavu a ukázal ji Atlasovi. Jakmile na ni Atlas pohlédl, zkameněl. A jako pohoří Atlas se rozpíná přes Maroko, Alžírsko a Tunisko dodnes.

 

 Perseus kroužil nad lesy, řekami a útesy, slastně si vychutnával pohled seshora a záviděl bohům, že toto mohou prožívat, kdykoliv je napadne.

 

 Při přeletu nad Etiopií spatřil překrásnou nahou ženu, která byla přikována ke skále. Strnulá hrůzou hleděla do moře, které vřelo a burácelo. Při pozornějším pohledu Perseus v rozbouřeném a zpěněném moři rozeznal obrovskou příšeru, která mířila rovnou k bezmocně visící oběti. 

 

Perseus se snesl z oblohy a v okamžiku, kdy obluda vylézala z moře, tasil svůj srpovitý meč a bodl ji do zad. Stvůra se k němu obrátila a otevřela bezedný chřtán, aby jej pohltila. Perseus uskočil a nastal lítý boj. Perseus mrštně uskakoval před obří tlamou plnou ostrých tesáků a zasazoval mořskému monstru jednu ránu za druhou. Obluda postupně ochabovala v zápase, až vydechla naposled.

 

 Perseus vylezl na skálu, přesekal řetězy a chytil krásnou neznámou do náruče. Dívka se k němu přivinula a Perseem projelo elektrizující vzrušení. Vycítil, že si jsou souzeni.

 

 „Kdo jsi, krásko?“ zeptal se jí.

 

 „Jsem Andromeda, můj otec Kéfeus je etiopský král,“ odpověděla.

 

 „A proč ti takto ublížili?“

 

 „Moje matka Kassiopea urazila mořské nymfy.“

 

 „A čím je urazila?“

 

 „Tvrdila, že jsou krásnější než ony.“

 

 „A proč kvůli tomu potrestali tebe?“

 

 „Tak znělo orákulum. Král a královna buď obětují svou dceru, anebo zemi stihne obrovská potopa a napadne ji mořský netvor.“

 

 „A tvoji rodiče na to přistoupili?“ divil se Perseus.

 

 „Matka prosila Poseidóna, aby si vzal ji, ale bohové byli neoblomní. Já sama jsem se rozhodla na to přistoupit, jinak by zahynulo strašně moc nevinných lidí,“ vysvětlovala Andromeda.

 

 „Ano, ano, já nešťastná jsem způsobila všechno to utrpení, děkuji ti, statečný zachránče,“ přerušila je půvabná žena, vrhla se Perseovi k nohám a děkovně vzepjala ruce. Byla to královna Kassiopea.

 

 „Všechna tvá přání jsou předem splněna, zachránil jsi naši říši,“ volal její muž Kéfeus, který mezitím také přispěchal.

 

 Perseus se usmál, políbil Andromedu, kterou stále svíral v náručí, a prohlásil: „Chci vaši dceru za ženu.“

 

 „Lepší přání jsi nemohl vyslovit,“ souhlasil Kéfeus.

 

 „A svatbu vystrojíme hned,“ rozhodla rázně Kassiopea.

 

 Když byla svatební hostina v plném proudu, objevil se Andromedin strýc Fíneus, kterému dívku dříve přislíbili. Fíneus však nepodnikl nic pro záchranu své snoubenky, pouze ustrašeně přihlížel, jak ji uvazují na skálu, a blekotal: „Proti vůli bohů nic nezmůžeme.“

 

 Nyní si s sebou přivedl hordu vojáků a dožadoval se svých práv: „Andromeda je moje, slíbili jste mi ji.“

 

 „Už dávno jsi o ni svou zbabělostí přišel,“ uzemnil ho vládce říše.

 

 „Je moje a ty jsi mi ji ukradl,“ křičel Fíneus a vrhl na Persea kopí.

 

 Perseus se mrštně uhnul a kopí se zabodlo do zdi. V místnosti vypukla vřava. Fíneova kohorta zaútočila na Persea. Perseus ustupoval a divoce máchal mečem. Vojáci se báli k němu přiblížit, neboť před mečem, který rozsekal na kousky bájného netvora, měli velký respekt. Ostatní svatebčané se vyděšeně stáhli do rohu místnosti, neboť nebyli ozbrojeni a nikdo mu nemohl přispěchat na pomoc.

 

 Perseus vyskočil na stůl a zařval: „Andromedo, hoď mi vak.“

 

 Andromeda strhla vak s hlavou Medúsy z křesla, na němž Perseus před chvílí seděl, a jediným obratným pohybem mu jej hodila.

 

 „A teď se dobře dívejte,“ řekl Perseus, vytáhl hlavu z vaku a ukázal ji vetřelcům.

 

 Všichni do jednoho zkameněli, včetně Fínea.

 

 Po svatbě se Perseus vydal vyrovnat své účty. A jeho první let na kouzelných střevících jej zavedl na ostrov Serifos do paláce krále Polydekta. Objevil se zde právě včas. Proradný král po odchodu Persea prozradil jeho matce, že se vůbec ženit nechtěl. A dožadoval se, aby mu byla po vůli.

 

 Danaé ho prosila: „Dobrotivý králi, dej mi prosím ještě čas. Nemohu se vyrovnat s odchodem svého milovaného syna a trápím se, že ho Medúsa zabije.“

 

 „Až nadejde den sklizně, tvůj čas vyprší. A dostanu, co mi patří,“ odvětil nemilosrdně král.

 

 Den sklizně nastal a král poručil otrokům, aby mu přivedli Danaé. Byl rozhodnut vzít si ji násilím.

 

 Místo krásné Danaé se však ve dveřích objevil Perseus a řekl: „Přinesl jsem ti dar, který jsem ti slíbil.“

 

 „Lháři, Medúsa se nedá zabít,“ osopil se na něho král a rozkázal otrokům: „Odveďte toho chvastouna prolhaného, ať už ho nevidím.“

 

 „Ale dá. Chceš vidět důkaz?“

 

 „Schválně, ukaž jej,“ vyzval jej s úšklebkem král. Byl na sto procent přesvědčen, že Perseus lže a že se jedná jen o válku nervů.

 

 Perseus vytáhl z mošny Medúsinu hlavu, namířil její oči na svého protivníka a dokázal mu, že slib splnil. Král zkameněl.

 

 V tom se mu ukázala Athéna a řekla stroze: „Vrať mi mou přilbu a štít, už je nepotřebuješ. A také mi vydej hlavu Medúsy, je to pro smrtelníka příliš mocná zbraň.“

 

 A jako minule hned za ní přichvátal Hermés a dožadoval se vrácení sandálů. Perseus jim poděkoval a vrátil propůjčené předměty. Hlavu Medúsy předal bez protestů, sám měl z její ničivé síly strach a věděl, že Athéna s ní bude umět lépe zacházet.

 

 Perseus pokračoval v cestě. Nyní pěšky a s matkou Danaé. Jejich kroky zamířily do Argu, sídla Akrisia, který je kdysi zavřel do truhly a hodil do vody. Perseův děd před ním v hrůze uprchl. Perseus byl jeho potomkem, a proto právoplatným nástupcem. Stal se vládcem říše.

 

Perseus vyslal posly: „Najděte mého děda Akrisia a vzkažte, ať se vrátí na Argos. Neublížím mu. Staré křivdy jsou již dávno odpuštěny.“

 

 „Jak jsi šlechetný, můj drahý Persee, jsi hoden toho, abys vládl,“ padl před ním Akrisios na kolena, když ho poslové přivlekli vystrašeného zpět.

 

 Do zdejšího královského paláce přesídlila i Andromeda a žili spolu šťastně a spokojeně.

 

 Věštba, že král Akrisios zahyne rukou svého vnuka, se však vyplnila. Při sportovních hrách jej nešťastnou náhodou zasáhl do hlavy disk vržený Perseem. Bývalý král na místě skonal.

 

 

 Perseus a Andromeda se dostali po své smrti na oblohu. Zasloužil se o to Perseův otec Zeus.

 

A Poseidón vyslal na oblohu další bájné postavy. Kassiopeu, které odpustil její vychloubání. Mořské nymfy si však vymohly, aby se nacházela blízko pólu, takže polovinu noci tráví hlavou dolů, aby se naučila pokoře. Jejího manžela Kéfea umístil nedaleko ní.

 

 A přestože mořská příšera svou bitvu nevyhrála, Poseidón se jí za plnění jeho příkazů odvděčil. Září na obloze jako souhvězdí Velryby.

 

 Okřídlený kůň Pegas, který vylétl z Medúsina krku, se po mnoha peripetiích dal do služeb hrdiny Bellerofonta a spolu vykonali mnoho hrdinských činů. Nejznámějším z nich je zabití obludy Chiméry. Bellerofontés na něm chtěl vylétnout až na Olymp mezi bohy. Zeus jej však za takovou drzost potrestal a srazil dolů. Pegas pokračoval ve svém letu až k samotným bohům.

 

 

Medúsa

V legendě o Medúse se zdroje dost liší. Některé tvrdí, že to byla krásná dívka, která měla za trest hady místo vlasů. Jiné prameny říkají, že Medúsa byla odporná zrůda s ohyzdnými tesáky, křídly a ještěřím ocasem. Byla to jedna ze tří sester Gorgon. Ona jediná byla smrtelná.

 

Když jsem hledala na internetu, jak vlastně vypadala, na většině obrázků či soch měla příjemný a hezký obličej. A to, jak u děl z dob antiky a středověku, tak u děl současných. Tak jsem se přiklonila k verzi krasavice.

 

 

feidas

 

Zdroj: Wikipedia

Medúsa dle představy antického sochaře Feidáse (490 př. n. l. – 430 př. n. l.) – Zdroj: Wikipedie

 

20091213072613_medus

Zdroj: http://www.artdept.com.au/contest04/images/vause.jpg

Medúsa dle současného malíře Glena Vause.

 

V příběhu vystupují tato souhvězdí: Perseus, Andromeda, Kasiopeja – Cassiopeia, Kefeus – Cepheus, Pegas – Pegasus, Velryba – Cetus.

 

Souhvězdí Persea

 

Perseus je podzimní a zimní souhvězdí a můžeme ho pozorovat od července do dubna. Nejpříhodnější podmínky pro pozorování Persea jsou v prosinci.

Jeho severní část je cirkumpolární, což znamená, že je vidět po celý rok. Sousedí se souhvězdími Kasiopeja, Andromeda, Žirafa, Trojúhelník, Beran, Býk, Vozka. Prochází jím Mléčná dráha.

Je tvořen dvěma řetězci jasných a středně jasných hvězd, které se protínají ve hvězdě Mirfak (a), nejjasnější hvězdě celého souhvězdí. Proměnná hvězda Algol (b), která je v ruce Persea, představuje Medúsinu hlavu, je po většinu času druhou nejjasnější hvězdou souhvězdí. V pravidelném intervalu necelých 3 dní však její jasnost poklesne na několik hodin tak výrazně, že to neunikne ani tomu pozorovateli, který je odkázaný jen na vlastní oči.

V létě, zejména v srpnu, létají po obloze tzv. Perseidy, kterým se také říká „Slzy svatého Vavřince“. Je to meteorický roj, jehož mateřským tělesem je kometa 109P/Swift-Tuttle, která se ke Slunci vrací jednou za 133 let. Radiant tohoto nejznámějšího roje, tedy místo odkud meteory zdánlivě vyletují, se nachází právě v Perseovi.

Meteorický roj je úkaz, při kterém se proud částeček meziplanetárního prachu o velikosti zrnek písku střetává se Zemí a tyto částečky při svém průletu atmosférou shoří. Na obloze vypadají jako rychlé zářící body, někdy i se svítícím ohonem. Proto se jim říká „padající hvězdy“.

 Další meteorické roje jsou Kvadrantidy, které můžeme pozorovat v lednu, a v prosinci létají Geminidy.

 

PERSE

 

Per

Mirfak a, Algol je b.                       

 

 

Souhvězdí Andromedy

 

 Andromeda je typické podzimní souhvězdí a lze je nejlépe pozorovat od září do února. V souhvězdí leží tři jasné hvězdy, které jsou seřazeny za sebou jako řetěz. Nejjasnější hvězdou z nich je Sirrah (a). Dále je to Mirach (b) a Alamak (g).

V pokračování řetězu najdeme souhvězdí Pegas. V souhvězdí se nachází známá Velká galaxie v Andromedě, která se označuje jako Messierův objekt M31 a která je velmi podobná naší vlastní galaxii. Je to jedna z nejjasnějších a nejbližších galaxií na obloze a při příznivých podmínkách ji můžeme pozorovat pouhým okem.

 

ANDROM

 

Andr

Sirrah je a, Mirach je b a Alamak je g.

 

 

Souhvězdí Kasiopeji (Cassiopeia)

 

Kasiopeja je velmi výrazné souhvězdí ve tvaru písmene W. Je vidět od září do března. Pokud si za střední bod zvolíme Polárku, tak Kasiopeja leží na protilehlé straně proti Velké medvědici.

 A stejně jako Velká medvědice je i Kasiopeja souhvězdí cirkumpolární neboli oběžníkové a je vidět po celý rok.

Souhvězdí leží v Mléčné dráze mezi souhvězdími Andromedy, Persea, Žirafy, Ještěrky a Kefea. Písmeno W tvoří 5 jasných hvězd, z nichž nejjasnější je oranžový obr Schedar (a). V souvězdí najdeme velké množství otevřených hvězdokup, na jejich pozorovaní však potřebujete nejméně středně velký astronomický dalekohled.

 

CASSIOPEA

 

 

 

Cas

Schedar je a

 

 

Souhvězdí Kefea (Cepheus)

 

Souhvězdí leží v těsném sousedství s Polárkou a jako všechna souhvězdí v blízkosti severního pólu je souhvězdím cirkumpolárním neboli oběžníkovým. Je to nenápadné souhvězdí, které obsahuje jen jednu jasnější hvězdu Aldemarin (a).  Ta se díky precesním pohybům Země stane kolem roku 7 500 novou „Polárkou“,  nejbližší hvězdou severního pólu.

 Prochází jím Mléčná dráha a nachází se v něm mnoho otevřených hvězdokup. Hvězda δ se stala charakteristickým zástupcem jedné skupiny proměnných hvězd, kterým se říká cefeidy. Mají tu zajímavou vlastnost, že se s jejich pomocí dají měřit vzdálenosti ve vesmíru.

 

KEFEUS

 

 

Cep

Aldemarin je a

 

 

Souhvězdí Velryby (Cetus)

 

 Přestože Velryba je jedním z největších souhvězdí, nejsou v ní žádné zářivé hvězdy a je poměrně nenápadná. Nápadnější a jasnější jsou pouze dvě hvězdy, a to Menkar (a) a Deneb (h). Třetí jasnější hvězdou by mohla být Mira (o), ale jelikož se jedná o proměnnou hvězdu, její jasnost kolísá. Mira byla první pulzující proměnnou hvězdou, která byla objevena a také ona dala jméno jedné skupině proměnných hvězd, miridám.

 Souhvězdí můžeme pozorovat od září do prosince. V říjnu o půlnoci se nachází přesně na jihu.

 

CETUS

 

 

Cet

Menkar je a a Deneb h v hlavě velryby, Mira je červená hvězda o na krku.

 

 

Souhvězdí Pegase

 

Pegas je podzimní souhvězdí, které můžeme vidět od června do prosince. Představuje okřídleného vzpínajícího se koně.

Tělo koně je tvořeno charakteristickým čtvercem, kterému se také říká podzimní čtyřúhelník. Pegas těsně sousedí s Andromedou resp. vychází z Andromedy a má s ní jednu společnou hvězdu Sirrah (a), která je hvězdou Pegasova čtverce. Na dalších rozích leží Markab (a), Scheat (b), Algenib (g).  Kousek od Pegasova čumáku – hvězdy Enif (ε)- se nachází velmi pěkná kulová hvězdokupa M15.

 

Pegas

 

 

Peg

Sirrah je a vlevo nahoře, Markab je a vpravo dole, Scheat je b, Algenib je g .

 

Ukázka z e-knihy Hvězdná obloha.

 

Mapy vypracoval pan Petr Scheirich z České astronomické společnosti

 

Korektury astronomické části provedla paní Věra Bartáková z České astronomické společnosti

 

Ilustrace paní Renata Petříčková

 

Ukázka z e-knihy Hvězdná obloha. Knihu můžete koupit zde:

 

https://www.palmknihy.cz/detail/ebook_27468/Hvezdna_obloha_-_pribehy_souhvezdi_na_severni_obloze

 

https://www.ereading.cz/baje-povesti/hvezdna-obloha-pribehy-souhvezdi-na-severni-obloze-6126

 

https://www.levneucebnice.cz/p/hvezdna-obloha-7802/

 

http://www.ebux.cz/index.php?bk=234317&id_secat=41

 

http://www.alza.cz/hvezdna-obloha-d500817.htm

 

 

Tištěnou knihu bez hvězdných map a s černobílými ilustracemi můžete koupit zde:

 

http://www.suvicka.cz/?page_id=29472

 

 







Zařazeno v kategorii Hvězdná obloha, Ostatní literatura, Postřehy, Povídky







Přidat komentář

Pro vložení komentáře je třeba být přihlášen/a




Copyright © 2010 Literární net Sůvička