Enrique Barrios: Ami chlapec z hvězd a Ami se vrací


7. dubna 2017, autor Renata Petrickova,



Dostala jsem na tyto knihy tip, že jsou něco jako Malý princ. Nejsou. Jsou jiné. Jsou opravdu „z hvězd“. Malý Pedrito jednoho dne u moře u skály jen tak posedává, když tu nad mořem přistává UFO, setkává se s malým bělovlasým chlapcem, který ho provede celým Vesmírem. Celou vesmírnou moudrostí života.

 

Vezmeme-li v potaz, že kniha vyšla prvně už v roce 1986, je velmi zajímavé, jak se mnoho z toho, co tu je psáno, prosáklo do vědomí dnešních lidí. O to zajímavější je potom zbytek toho, co ještě v knize vypadá jako pohádka a sci-fi. Možná to jen ještě nedošlo svého naplnění.

 

Ami přišel na Zemi Pedritovi vyprávět o nebezpečí, které jsou pro Zemi sami lidé, proč se sem na Zemi rodíme, jaký tu máme úkol a také o tom, že je mnoho duchovně vyspělejších planet než jsme my, ale také mnoho méně vyspělých. A že my si o nějaké vyspělosti můžeme nechat jenom zdát, zdaleka nejsme tak daleko, abychom si „zasloužili“ život v míru a pokoji. Ale můžeme k tomu dojít, mimochodem jednou z možností je také kvantový skok. Proč zanikly jiné civilizace na Zemi? Protože vždy došly k samozničení.

 

Hned zkraje vás možná napadne to samé, co Amiho. Nemohou nás mimozemšťané zničit?

 

Nemohou, protože vesmír má svá pravidla velmi přísná. Vše je podřízeno zákonu lásky a tak destruktivní energie se nakonec zničí sama. Žádná mimozemská civilizace není schopna vyvinout technologii pro mimozemské cestování, protože dříve právě touto technologií zničí sebe samu. A tudíž se nikdy nestane, že by mohla letět mimo svou planetu a ničit jiné planety.

 

„Bůh má raději nevěřící, ale milující bytosti, jež pomáhají svým bližním, namísto zbožných lidí se suchým a ztvrdlým srdcem, kteří jsou ve svém světě nepoužitelní a zajímají se pouze o své iluzorní spasení, o svůj vývoj a zdokonalení.“

 

„To jsem nevěděl. Jak to, že toho víš o Bohu tolik?“

 

„Je to jednoduché, Pedrito, Bůh je láska.“

 

„A?“

 

„Každý, kdo zažívá lásku, zažívá Boha. Když je rozum osvícený láskou, je schopen zachytit nejhlubší smysl věcí a dostává poznání přímo od Boha – a to je moudrost. Ale tam, kde není láska, není ani tohle poznání a nezůstane uloženo ani nikde v mysli, protože nepochází z rozumu. Poznání Boha nám umožňuje jenom láska a pouze v jeho přítomnosti také ožívá. Proto páchají tolik zla ti, kteří jsou vzdálení od lásky, chudáci…“

 

Bolest, kterou způsobujeme druhým, se nám vrací. Proto Ami nazval i ty zlé lidi „chudáky“, kteří svým způsobem „budou“ trpět. Osobně si myslím, že trpí už ve chvíli, kdy dělají ty zlé věci, protože je to stav, ve kterém nemohou zažít pravé štěstí a spokojenost. A to puzení nenaplněného je pudí k tomu, co jediné jim přináší náhradní uspokojení – majetek, zlo, povyšování.

 

Není to hezké zrcadlo, ale je to silný pohled „domů“

 

Z knihy jsem měla dva zásadní pocity. Odpor a smutek z toho, jakým způsobem je tu nahlíženo na lidstvo. A jakou bezmoc měl malý Pedro, když se snažil lidstvo obhájit. Samozřejmě jsou tu ti dobří, ale ti špatní to mají jaksi jednodušší, protože celý systém, ve kterém žijeme, je nastaven tak, že podporuje ty negativní vlastnosti a ten, kdo je ovládá, má větší šanci kvalitně přežít. A druhý pocit byl snad ani nepřekvapující pocit domova při popisu jiných planet, jako kdyby autor věděl, o čem lidská duše odpradávna touží, kde je její domov. Je-li nějaká kniha tou, která vám minimálně vloží brouka do hlavy s myšlenkou, že „na Zemi nejsou lidé doma“, nýbrž to tady je jako nějaká pracovní doba… pak je to právě Ami.

 

Určitě doporučím Ami se vrací, a klidně i druhý díl, který jen rozvíjí příběh do hlubších souvislostí a možná i trochu roztříští pozornost tím, že Pedrovi přináší kamarádku a spřízněnou duši z jiné planety. A trošku se tady dozvíte i něco o lásce, která funguje jinak než si myslíme. Příběh může oslovit děti, ale ještě lépe asi osloví dospělé – podobně jako tomu je u Malého prince.

 

O autorovi:

 

Enrique Barrios je spisovatel chilsko-venezuelského původu narozený v roce 1945, cestovatel a hledač, jehož neklidná duše již v mládí vedla k neustálému putování a poznávání. Navštívil země všech pěti kontinentů a objel téměř celý svět. V roce 1984 objevil podle vlastních slov své skutečné poslání. Ve stavu rozšířeného vědomí se setkal s tím, co nazývá Nejvyšší vesmírná realita. Tento zážitek byl základem veškeré jeho pozdější tvorby. Láska jako mocná vesmírná síla, původce a strůjce všeho. Bylo to přesně to, co celý život hledal a po čem pátral.  Zjistil, že to nesouvisí s vírou či ateismem, ale že je to realita, kterou může každý poznat a zažít sám bez jakýchkoliv prostředníků, neboť (skoro) každý z nás je schopen prožívat lásku, která je prapůvodní ideou všech náboženství. První vydání Amiho spatřilo světlo světa v Chile v březnu roku 1986. Tuto knihu napsal autor za pouhých osm dní, formuloval v ní důležitou a hlubokou zprávu, která mu byla předána a kterou již dříve zaznamenal ve své prvotině Kniha Boha Lásky (Libro de Dios Amor). Enrique Barrios je autorem dvanácti knih. Žije v Brazílii, kde řídí Institut Ami-Ophir, virtuální, vzdělávací a nenáboženskou organizaci, zaměřenou na pozvednutí vědomí lásky jednotlivců a skupin.

 

Vydalo nakladatelství Anch Books, www.anch-books.eu, 2012,2013

Ami_1

 

 

Ami_2







Zařazeno v kategorii Knihy, recenze, Postřehy





Přidat komentář

Pro vložení komentáře je třeba být přihlášen/a




Copyright © 2010 Literární net Sůvička