Barbara Moore: Snadný tarot


20. července 2017, autor Renata Petrickova,



Barbara Moore patří dle mého názoru k nejlepším autorkám knih o tarotu. Zamilovala jsem si ji u hladivé a fantazii probouzející příručky k steampunk tarotu, kde se o jednotlivých kartách rozhovořila s takovou vášní nejen pro samotnou hloubku tarotu, ale hezky v těch hnědošedých kulisách doby, která by byla, kdyby všechno na světě bylo na páru. V tu dobu bylo ještě brzy na upírské ságy, ale tak trochu jsem si dokázala někde za těmi továrnami a parními stroji, dámami v korzetech a leteckých brýlích představit, že sem tam nějaký džentlmen v klobouku skrývá upírské zoubky.

 

 

A tak jsem byla zvědavá na příručku – i přiložené karty – které jsou tak nějak normální.

 

Ba dokonce karty mi připomínají cikánské karty, takže jestli někdo chce právě z nich přesedlat na klasický tarot, tohle velmi dobrý kříženec. Alespoň co se vyzařování obrázků týká.

 

Je tarot potravou pro duši?

 

Musím potvrdit, že ano. Ale pozor na přejezení! Všeho s mírou a všeho především s pokorou. Na této knize mi přijde nejzajímavější její první část, kde se autorka s rozkoší vydává nejen do historie tarotu, ale také do vlastních úvah typu – že jí třeba mečové karty připadají i ochraňující. Ne vždy je hrot meče zraňující, jak jsou tendence vykládat na první pokus, někdy jsou tu právě proto, aby někoho chránili. Meč je vlastně zbrojí rytíře! Prakticky vede čtenáře dál k tomu, aby si na tarotové karty, které má po ruce sáhl, aby je pochopil, aby viděl jejich strukturu a aby se nebál. Nevíte si rady? Pak se podívejte na barvy, na čísla, a pocity, na celkový obrazec, který máte před sebou, nahrajte si svůj první výklad na diktafon a pak se k němu vraťte, udělejte si poznámky – metod, jak se pohnout s tarotovými výklady z místa, je velmi mnoho. A tyto rady také dobře poslouží, když budete chtít proniknout do výkladu hlouběji.

 

Karty jsou doslova do kapsy!

 

Maličké balení těchto kartiček je výborné pro každého, kdo je chce mít při sobě. Malé, do dlaně… Vlastně i knížka velikosti notýsku do školy může být součástí kabelky a lze si v ní pročítat pokaždé, když se budete někde nudit nebo čekat. Ráda i takové knihy používám tím způsobem, že je náhodně otvírám někde a ejhle – ona tam je nějaká povzbuzující informace právě pro mě.

 

 

Karty mají jiné obrázky, které….

 

A tady se přiznám, že jsem zatím nedošla ke konečné odpovědi. Karty mají obrázky – snad moc barevné, snad moc realistické, snad málo zasněné… mám snad v oblibě více fantazijní výjevy? Možná. Proto mi stále a pořád připomínají cikánské karty, i když výjevy na nich jsou čistě tarotové. Jsou naprostým vjemovým opakem například těch steampunk tarotových karet! Jsou jako ze života! Jsou živé, jsou pohyblivé, jsou to karty, které bych doporučila ryze praktickým lidem. Těm, kterým intuice pracuje plně v souladu s logikou. No, anebo tomu, kdo už tarotové karty zná a chce je mít jako ukázku toho, jak také tarot může vypadat.

 

Je to ale dobrý krok pro začátečníky. To byl možná i záměr autorky, a pak také ilustrátora Eugena Smitha, aby to byly karty srozumitelné, jednoduché, jako slabikář, jako první čtení, jak něco, co jednoduše vidíte v nejjednodušší grafické formě. A možná právě proto, zejména v těch temnějších kartách, jako je třeba Měsíc, se skrývá zvláštní tajemství a až pohádková magie.

 

Jenže… tohle jsou právě takové karty, které na každého budou působit úplně jinak.
A tak to má být!

 

Vydalo nakladatelství Synergie Publishing, 2017, www.synergiepublishing.com







Zařazeno v kategorii Knihy, recenze, Postřehy





Přidat komentář

Pro vložení komentáře je třeba být přihlášen/a




Copyright © 2010 Literární net Sůvička