Aforismy


14. listopadu 2010, autor P.F.Zarken,



Člověk bez lásky je jako růže bez květů.

 

 

Oklamat můžeme takřka kohokoliv a cokoliv, jenom ne Boha a přírodu. Pokus o to se každému vymstí.

 

 

Všichni máme v sobě zakódovaný sklon k dobru i ke zlu, a každý nese zodpovědnost za to, jak s tím naloží.

 

 

.

 

 

 







Zařazeno v kategorii Ostatní literatura



Počet komentářů na “Aforismy” - 6


    Eva   (16.11.2010 (15.05))

    myšlenky jsou pravdivé a ztotožňuji se s nimi... pouze u myšlenky č. 2 bych potřebovala blíže vysvětlit, jaké "cokoliv" myslíš, tam trochu tápu...


    P.F.Zarken   (16.11.2010 (18.07))

    Možná je to slovo zbytečně navíc, ale já nesoutěžím o dokonalost.


    Viviana Mori   (16.11.2010 (19.15))

    Také souhlasím, i s tím prvním, ačkoliv v této době se tomu těžko věří, pořád si namlouvám, že jde žít i bez lásky - myslím té milenecké. Jinak celkově bez lásky - rodičovské, přátelství, lásky k životu, přírodě atd... by to samozřejmě nešlo. Dvojka a trojka jsou dokonalé, to ano, je to naprostá pravda.Všechno je to pravda. Povedlo se, ale myslím, že máš i o maličko lepší. :-)


    P.F.Zarken   (16.11.2010 (22.15))

    Vivi, máš naprostou pravdu, že projevů lásky je mnohem víc. Že mám i lepší citáty, je pravda. Vybírám je ze zásob, jak se kdy podaří. Díky Ti za milý komentář***


    Ivna   (17.11.2010 (23.18))

    Mně to Evi nevadí ... já bych to chápala jako kohokoliv, jen ne Boha a cokoliv, jen ne přírodu :-) Já se všemi souhlasím Pavle ... bohužel, tak to chodí :-)


    P.F.Zarken   (17.11.2010 (23.59))

    Díky Ti, Magdi, za milý komentář***



Přidat komentář

Pro vložení komentáře je třeba být přihlášen/a




Copyright © 2010 Literární net Sůvička