Kerstin Simoné: Thovt, projekt lidstvo


15. prosince 2017, autor Renata Petrickova,



Hmmm… s plnou důvěrou a zvědavostí se zkuste ponořit do tajných nauk, které provází lidstvo v různých podobách po celou jeho historii. A nejvíce vzrušující na tom je, že stále ještě nevíme, co z těchto nauk je skutečně pravda a co jsou mýty. Kerstin Simoné se zabývá channelingem a díky svým jasnozřivým schopnostem se jejím věrným průvodcem stal právě Thovt, možná vám jeho jméno zní povědomě z egyptské mytologie v podobě vládce zobrazovaného s hlavou ibise. Bůh, člověk, polobůh… Autorka o něm tvrdí, že položil základy všech mystických učení na Zemi, ale také přiznává, že spousta pozůstatků z jeho doby je poztrácených, mylně vykládaných, jednoduše archeologové se mohou jen z několika málo artefaktů a dochovaných informací domnívat, o čemže všem Thovt byl a kým skutečně byl.

 

 

Právě tohle tajemství, kterým zůstává stále zahalen, dává celé této knize nádech mystička a pak už záleží na vás, kolik vám z toho dá smysl, kolik toho budete považovat za fantazii, a kde budete hledat logické souvislosti.

 

V každém případě ale souhlasím s citací hned v první kapitole: „Když se duch otevře pravdě, a uši jsou připraveny naslouchat, uslyší slova, která jej naplní moudrostí.“

 

A tak doporučuji zůstat u čtení této knihy otevření, protože pro každého tam přijdou pravdy souznící s jeho vlastním životem. A je pak nakonec úplně jedno, jestli Thovt existoval v takové nebo jiné formě, jestli Kerstin Simoné opravdu odhalila pravdu, nebo na jaký proud informací se vůbec napojila. Zprostředkovala příběh, povídání, ve kterém můžete najít cenná zrnka pravdy, stejně jako to dělali naši předkové v psaní a přepisování jednotlivých mýtů a moudrostí.

 

Otázky se propojují a kniha budí nejrůznější dojmy

 

Tady se každému projeví to, s čím nejvíc souzní. Pamatuji se na množství dokumentárních filmů o Egyptě, které jsem viděla i na téma, jestli jsme pokusem mimozemských civilizací, jestli jsme potomky Bohů, jestli je náš genetický fond ovlivněn jinými geny nebo manipulacemi… No a tady jsem si docela smlsla, autorka totiž tento názor také sdílí, o čemž svědčí i název knihy, že? Vysvětluje tu i fakt, proč používáme tak mizivé procento mozku, když jeho kapacita je mnohem vyšší. Jsme v podstatě mnohem vyspělejší duchovní bytosti, ale byly jsme z různých důvodů od této „probuzené“ schopnosti odpojeni. No a pak si přečtete proč se tak stalo a můžete přemýšlet nad tím, jestli je to dobře nebo špatně, načež se znovu dostáváte k vlastním úvahám nad tím, jak je lidstvo povedeným nebo nepovedeným projektem.

 

Jak si rozšířit to vědomí, na které rozum nestačí? Autorka radí „vnímat srdcem“.

 

„Lidský rozum má své hranice. Kosmické a geometrické universální pravdy jsou však bezmezné, a tudíž je pro jejich pochopení potřebný stejně neohraničený duch. Zanechte vašeho „lidského myšlení“ a zaktivizujte srdce – potom pochopíte. Vciťte se do slov i smyslů dávných učení a objevte jejich pravé jádro ve vašem srdci. Tento klíč vám nikdo nevezme. Pokud ho budete používat, poznáte pravdu a všechny nejdůležitější či nejvzácnější moudrosti lidstva. Musíte si však sami dovolit tuto moudrost najít…“

 

A proč jsme tady v té špíně a marastu? Kvůli zkušenostem, které lze zažít jen na Zemi. Možná se u této knihy zamyslíte také nad tím, jak dokonale (nebo nedokonale a opravovaně) je lidstvo vytvořeno. Sama jsem se zastavila nad myšlenkou, že je poněkud slepovaný projekt, který má k dokonalosti daleko. A možná právě To je tak lákavé pro ty duše, které sem jdou zkusit něco neobyčejného.

 

 

Takže vám přeji, ať svůj život vnímáte alespoň občas jako pracovní den v továrně, která byla možná postavena šejdrem. Nebo ne? To uvidíme všichni až ve chvíli, kdy tu už nebudeme, v tom jediném jsem si jista.

 

Ostatní, stejně jako tajemství samotného Thovta, zůstane jen předmětem vzrušujících spekulací.

 

O autorce:

 

Kerstin Simoné žije i se svou rodinou nedaleko Berlína. Už jako dítě měla jasnozřivé schopnosti. Kromě psaní knih se věnuje také ochraně zvířat a pořádá praktické semináře. Kontaktu s vyššími frekvenčními úrovněmi se věnuje už dvacet pět let, přičemž s Thovtem komunikuje od roku 2003 po zásadní události ve svém životě.

 

Vydalo nakladatelství AnchBooks, 2017, www.anch-books.eu

 







Zařazeno v kategorii Knihy, recenze, Postřehy





Přidat komentář

Pro vložení komentáře je třeba být přihlášen/a




Copyright © 2010 Literární net Sůvička