Vlastimil Hela: Tajemství bohyní na Žítkové


7. března 2018, autor Renata Petrickova,



„Kniha o ženách ze Žítkové, ale také o muži, který tam působil jako katolický farář. Texty, které byly o žítkovských bohyních publikovány v posledních letech a v nichž mezi nacisty, estébáky a opilci pobíhají v transu lesbické ženy, udělaly z tohoto muže i celého tématu bezmála smyšlenou postavu a mýtus. Ale ve skutečnosti jsou spisy Josefa Hofera, vydané roku 1913, v nichž popisuje „velezajímavé, skutečné případy, jak vychytralé venkovanky bohyňují čili čarují“, nesmírně cenným svědectvím.“

 

A musím tomu dát za pravdu!

 

Knihu Žítkovské bohyně jsem nedočetla. Skončila jsem u těch lesbických a sadistických scén a pak jen lehce sem tam dočetla ze zvědavosti ke konci knihy. Možná jsem se připravila o dobrý čtenářský zážitek, ale ta senzacechtivost a syrovost středověkého mučení žen mi k srdci nepřirostla. Trochu jsem se tedy obávala této „nápravy“ žítkovského fenoménu. A nakonec jsem s touto knihou strávila mnoho příjemného, a hlavně zajímavého času, ve kterém jsem nevnímala svět kolem.

 

 

Vlastimil Hela opravdu rehabilituje ten zkreslený pohled na společenství žen, bohyň-šeptuch, které byly v této oblasti na rozhraní Moravy a Slovenska, vědmy, léčitelky i šamanky a jediné, co mi přišlo líto, je ten jasný fakt, že tyto generace žen už definitivně vymřely.

 

S knihou pochopíte, proč se to asi stalo, a že by v dnešním světě neobstály. Nebo naopak? Tohle už je na zvážení každého čtenáře, mne osobně to bylo velice líto. Tak vzácné ženy, tak vzácný kulturní i duchovní úkaz a zůstala po něm jen stopa v minulosti. Ale o to více jsem ráda, že Vlastimil Hela vzal dostupné zdroje, bez předsudků a senzacechtivosti se podíval s pokorou a úctou na ženy, které právem vstupují do historie. Možná jsou opravdu mytické…

 

Ráda bych prozradila víc, ale…

 

Tohle je bohužel, bohudík jedna z knih, u kterých by se neslušelo prozrazovat něco z konkrétního děje, snad jen prozradím, že se dostáváte do centra života v Kopanicích prostřednictvím historických spisů, fotografií, novinových článků, dostáváme se k listování vzácnými knihami dokumentujícími tu dobu, projdeme se kronikami.

 

Velkou část knihy tvoří samotné příběhy různých žen, jejich osudy, dostanete plnou dávku té lidské pověrčivosti, která tam panovala. Šeptuchy, čarodějnice, bohyně – měly několik jmen, ale vždy šlo o ženy, které čím víc budete prostřednictvím této knihy poznávat, tím víc pokory a úcty k nim budete chovat. Jak moc bych chtěla nějakou z nich poznat a nechat do sebe nahlédnout?

 

 

Musel to být neskutečný zážitek!

 

Autor se se závěrem knihy pouští do vlastních úvah nad tím, odkud bohyně přišly, čím ve skutečnosti oplývaly, jak se předávalo toto řemeslo či spíše poslání z ženy na ženu a zabývá se také tou smutnou odpovědí na otázku, proč vymřely a nemají dnes už následovnic.

 

A tak:

 

„Příběh zanikajícího fenoménu výjimečných kopaničářských žen, ale také muže, který byl část svého života katolickým farářem, je skromným příspěvkem porozumění dnešní doby i nás samotných v rámci nastupujícího nového modelu vnímání a prožívání světa. Díky němu se lidé naučí plně integrovat i paradigmata předchozí. Tento celostní model může pomoci vybřednout ze zmatků a přežít.“

 

O autorovi:

 

Vlastimil Hela (1956) pochází z Bojkovic poblíž Moravských Kopanic, kde se na Žítkové narodil jeho pradědeček. Příběhy z moravsko-slovenského pomezí i tamní bohyně ho přitahovaly od mládí a jeho prvními nesmělými literárními díly byly povídky o kopaničářích. Je autorem řady regionálních historických monografií a také publikací Ty jsi moje vstupenka do Nirvány, Umírali i za naši svobodu, nezapomínáme a Hej Joe!

 

Působí jako mentální kouč a lektor, vede semináře o leadershipu, zvládání času a stresu a komunikaci se zákazníky. Využívá při tom nových poznatků z psychologie, výzkumů lidského mozku a dlouholetých osobních zkušeností.

 

Publikuje v časopise Regenerace a je hlavním koordinátorem Keltského telegrafu (www.keltskytelegraf.cz)

 







Zařazeno v kategorii Knihy, recenze, Postřehy





Přidat komentář

Pro vložení komentáře je třeba být přihlášen/a




Copyright © 2010 Literární net Sůvička