Jan van Helsing, Stefan Erdmann: Whiste Blower


8. srpna 2018, autor Renata Petrickova,



Je těžké tuhle knihu strávit, a to i přesto, že je psána formou rozhovorů. Představte si, že s vámi sedí u stolu pár lidí, kteří rozkryli to, jak doopravdy funguje svět. Jak tvrdý, nevybíravý a bezcitný byznys to je. Jak dokonalá, pevná, nelítostná je to firma, v podstatě mašinerie na výrobu peněz a zisků, které…

 

No, a to jsem za celou knihu nepochopila, komu že to vlastně prospívá, kromě pár mocných? Kromě těch, kteří z toho prostě mají zisk.

 

 

A na straně druhé, je vůbec možné, aby tohle nebylo, nezhroutilo by se lidstvo hned prvního dne bez světovlády?

 

Někdy si připadáte, že to, co se tu povídá, je lehce (i těžce) přes čáru, jindy to dává smysl i průměrně všední život žijícímu člověku. Někdy jste nadšeni, jindy otřeseni. A pochopíte, jak fungují média, jak je ovlivňován hudební vkus, styl, jak i tady platí tvrdá finanční pravidla a je velmi jednoduché některou z oblastí postupně a nenápadně zlikvidovat a nahradit jinou. Vlivem domoviny autorů počítejte s tím, že je tu často rozebíráno Německo a vlivy v něm působící, ale dá se říci, že mnoho z toho, co je tu popsáno nejen ovlivňuje i nás, ale na podobném principu může fungovat i v jiných zemích.

 

Zdravá strava pro bohaté?

 

To je jedno z bezpočtu témat: umělé zvyšování nemocnosti (civilizační nemoci) a zamoření prostředí těžkými kovy je žádoucí, protože i když bychom při kvalitní stravě a dobré lékařské péči měli věk dožití dalece nad sto let, pro ekonomiku států by to přínosem nebylo. „Největším břemenem je náš důchodový systém. KarstenVilmar, prezident německé lékařské komory, přišel již před patnácti lety s termínem, který se stal paslovem roku – zdravotní politika sociálně únosného předčasného dožití.“

 

V podstatě jde o to, aby se eliminoval počet starých lidí zatěžujících ekonomický systém, ale na tom vlastně taky není nic k divení. O politice a tématech, která jsou vylhaná a často politici sázejí na to, že stokrát opakovaná lež se stane pravdou, je toho tady také dost. Ale jak dokázat, kolik lidí touží po polovině sousedů negramotných přistěhovalců? Logika nám odpovědi dává, ale média tvrdí něco jiného a je to jen kousíček ke zmanipulování obyvatel, nebo obhájení si čistě ekonomického prospěchu z takové invaze.

 

 

Ostatně Německo v poslední době dokazuje, že se nebojí ani přiznat minulé lži bez mrknutí oka a měnit plášť tak, jak zrovna fouká vítr. A to doopravdy nevíme, co za tím vším je.

 

Části o zdraví, jídle a bezmoci s tím pro běžné občany něco dělat, jsou velmi smutné. Čert vem politiku a boj o nejzlatější koryta, běžný občas chce žít svůj vlastní smysluplný život. Možná většinu toho, co se tu píše, vlastně ani nepotřebujeme a nechceme vědět, ale… možná ten šok, že by to tak – a budu skeptická – i jen trošku mohlo být – vede k tomu, že tím víc přilnu ke svému obyčejnému žití a svým osobním plánům a metám.

 

Protože jedno vám žádná světovláda vzít nemůže. Sny, vize a nadšení pro ně. To umírá až jako poslední, ale důležití je tomu nedat šanci.

 

Vymezte si na knihu pár dnů, dejte si pár týdnů pro malé pročítání – odložte ji a zase vezměte, ale hlavně si ji někam uložte, protože čas ukáže, co se v ní vlastně doopravdy psalo, co to DOOPRAVDY znamenalo.

 

O autorech:

 

Jan van Helsing: autor literatury se zaměřením na odhalování faktů, tajných společnostech, světovládě, v roce 2007 vstoupil s vlastní televizní stanicí i do filmové branže filmem o Cheopsově pyramidě. O tři roky svou televizi www.secret.tv prodal, aby se mohl dál věnovat novým tématům a projektům.

 

Stefan Erdmann: badatel s rozsáhlým výzkumem pyramid, autor literatury faktu a knih plných doslova třaskavých informací podobných jeho revolučním výzkumům v oblasti pyramid, historie, Atlantidy. Spolupracuje s mnohými templáři, svobodnými zednáři a nebojí se pídit po informacích.

 

Vydalo nakladatelství Anch-Books.eu, 2018, www.anch-books.eu

 







Zařazeno v kategorii Knihy, recenze, Postřehy





Přidat komentář

Pro vložení komentáře je třeba být přihlášen/a




Copyright © 2010 Literární net Sůvička