Roajalista (návrh) – upraveno

Roajalista

Gony, duben – říjen roku 1709 ( 13 měsíců po osvobození)

1 (vikomt René)

13. duben

Vikomt René (40) má na plukovníka d’Agoulle vztek. Před třemi lety dal unést vévodkyni Boussé, do níž byl po dlouhý čas zamilován, ale králevic mu na to příšel a za únos mocné šlechtičny ho dal poslat na galeje. Vikomt byl zbaven titulu i majetku, také díky Bousséinu manželu, bohatému členovi královské rady.

Proto prahne vikomt René po pomstě. Už nemá zájem o vévodkyni, chce jen pomstu. Současně se mu nelíbí pomoc Rusku v Severní válce, proto se přidává k povstání a ochotně vymýšlí plán atentátu na plukovníka. V šenku, kde kuje své pikle, však má netušeneho nepřítele.

2 (Axel)

Mladinký plukovníkův přítel, švédský přeběhlík Axel (16), jeho plán vyslechne a plukovníka varuje.

3 (Pierre)

Plukovník (32) je podle očekávání přepaden, ale díky svědomí útočníka a díky Axelovi vyvázne. Není to však jediné překvapení – když spolu s Axelem dorazí do hlavního města, seznamuje se s Elaine (27), z níž se záhy vyklube jeho netušená sestra.

4 (vikomt René)

27. – 30. duben

Vikomt René se rozhoduje pro druhý pokus o zabití d’Agoullea. Vyšle několik svých společníků, aby zabili ruské vyslance, převlékli se za ně a vnikli tak na zámek na zásnuby princezny Elaine. Sám se tam vypraví také, aby si po minulé zkušenosti jejich práci zkontroloval a dohlédl na ně, ale je odhalen, a tak mu nezbývá než doufat, že tentokrát vše proběhne hladce.

5 (Henrietta)

30. duben

Na zásnuby přijíždí také pruská kněžna Henrietta (30), s níž se plukovník seznámil v Petrohradu. Když se spolu odeberou do zahrad, zaútočí na ně ruští vyslanci.

6 (král)

Plukovník nevyvázne bez zranění, ale daleko víc než to ho trápí důvod atentátu. Je však jasné, že Rusové by ho nikdy nemohli zranit, následky by byly příliš vážné. Patrně to byli povstalci. S tím však nesouhlasí král Richard (54), který plukovníkovi zakazuje kontakt s carem a uděluje mu přísné domácí vězení, aby ho ochránil.

7 (Pierre)

1. – 22. květen

Co dělat v domácím vězení? Lze jen málo věcí. Například trénovat Axela v šermu. Nebo se milovat s Pruskou. Obojího plukovník využívá. Dokud nepřichází jeho tchýně lékařka Madame Lea, aby mu pomohla uprchnout. Zná svého zetě a ví, že musí zjístit, zda na něj atentát spáchali skutečně povstalci.

8 (Alexandr)

22. – 28. květen

Plukovníkův švagr Alexandr (33) na něj už čeká. V přestrojení mizí v lese, ale cestou potkají nečekanou společnost – Reného (28), velitele d’Agoulleova pluku. Ačkoliv kvůli zranění u armády končí, oficiálně zůstává plukovníkem, dokud d’Agoulle nevybere nového velitele. A ten se k tomu příliš nemá.

S Alexandrem Pierre d’Agoulle pokračuje dál, setkává se s vévodou de Iille, jenž cestuje do Francie a nabízí se, že je do Agoulle sveze. Cesta je vcelku příjemná, až na pobyt v hostinci, kde na plukovníka zaútočí vikomt René. Pierre ho porazí, ale ušetří. Nemá ponětí, že vikomt přiměl dívku Jekatěrínu, která v šenku pracuje, aby ho sledovala. Netuší, že i Jekatěrína (38) je z povstalců.

9 (vikomt René)

28. květen

Vikomt René dorazí do sídla povstání jen pár hodin před Alexandrem a plukovníkem. Jakmile dorazí i oni, jsou přijati k povstalcům a začíná jednání (René šel po plukovníkovi posud „jen na vlastní pěst“). Vikomt sice vyslechne rozmluvu plukovníka s Alexandrem, ale rozhodne se mlčet.

10 (Alexandr)

5. červen

Plukovníkovi se u povstalců pranic nelíbí, už chce skoncovat s utajením. Alexandr po týdnu souhlasí, že už vědí o plánech revolucionářů dost a mohou odejít. Tu noc využije vikomt René poslední šance a pokusí se d’Agoullea otrávit, což se mu skoro podaří. Jen vybral špatný způsob. Plukovník opět vyvázne, je ovšem jiným z povstalců obviněn a musí se utkat v souboji, což v dané situaci není vůbec jednoduché. Přesto nějakým zázrakem dokáže duel zdržet, dokud do zámku nečekaně nedorazí armáda Richarda VI. Vikomt se pro jistotu vytratí.

11 (Pierre)

Při útěku z povstaleckého sídla jsou oba královští sourozenci těžce zraněni, pachatelem není nikdo jiný než vikomt René, jemuž se opět podaří uprchnout. Pierre útok přežije, ne však jeho sestra. Jestliže Pierre Reného poslal na galeje, René mu oplatil stokrát hůř.

12 (Henrietta)

5. – 18. červen

Pruská kněžna Henrietta von Berlin dlouho vyčkávala plukovníkův návrat, ale když se opravdu vrátil, příliš ji nepotěšil. Několik týdnů vůbec nechodil z komnaty a když konečně vyšel, nepromluvil. Od chvíle, kdy opustil povstalecké sídlo, nepromluvil ani slovo.

Henriettin vztek trvá jen do chvíle, kdy si uvědomí, že čeká jeho dítě. Chce mu to říct, ale nedojde na to. Ani při druhém pokusu nic neprozradí, neboť to, že povstalci oblehli zámek, je samozřejmě důležitější. Teprva napotřetí vyjde s pravdou ven. Plukovník následující ráno v čele několika desítek vojáků vytáhne na povstalce, je však jat.

13 (neznámá dívka Lucie)

18. – 22. červen

Dcera (27) jednoho z revolucionářů tajně chodí za vězni. Jednou potká v kobce také Pierra d’Agoulle. Zaujme ji, a tak ho sleduje. Králevice několikrát vyslýchají a ona se snaží následky výslechů ošetřit. Také mu jednoho dne pomůže uprchnout.

14 (Kiera)

22. červen

Roajalisté také po plukovníkovi pátrají, a jakmile ho najdou, také ho přepraví pryč. I oni ho vyslýchají, ale zdaleka ne tak, jako to dělali povstalci. Tento výslech je poklidný. Odmítají jej však převézt na královský zámek, dokud se nezotaví.

15 (Charles + plukovník René)

25. červen – 2. červenec

Králi dojde trpělivost, a když se jeho syn nemá k tomu, aby našel včas nového velitele pro svůj pluk, rozhoduje se vybrat sám aspoň dočasného plukovníka. To pro současného velitele Reného, ostatně stejně neschopného velení, znamená jediné, je čas odejít.

Charles (23), jeho milenec, se s ním jde rozloučit.

René sám se vydá domů, ale nestráví tam mnoho času. Několik měsíců se na svého přítele, plukovníka d’Agoulle, hněval, ale už ho to nebaví. Chce se usmířit. Proto jede na zámek, ale nalezne jej v moci povstalců. Jim se tedy vydává.

16 (vikomt René)

2. červenec

Vikomt René je spolu s Philippem du Me (40) a jeho známým Jeromem d’Agoulle (42) hlavou revoluce. Rozhoduje o Reného osudu.

17 (král)

6. – 13. srpen

Pierre (kterého Kiera (28) pomáhá pustit na obklíčený zámek) s králem jsou zatím drženi na zámku ve svých komnatách. Král je donucen podepsat abdikaci, což nakonec po mnoha vnitřních rozporech udělá. Neočekává, že by ho povstalci nechali naživu, ostatně debatují, kdo bude z nich nový král. Po mnoha dnech ale přijdou s tím, že došlo ke změně okolností. Namísto krále popraví někoho jiného a panovníka a možná i jeho syna nechá dožít v malém zámečku. Bez možnosti odejít, ale vklidu.

18 (Pierre)

13. srpen

Tím někým jiným, kdo má být popraven, je ovšem Pierrův plukovník René. (Revoluce si žádá krev, a je jedno, čí bude.) Pierre nese jeho smrt velice těžce. Díky ní si však (znova) připomíná kouzlo života a o to více si hledí půvabné Henrietty von Berlin. Nemá na ni ovšem mnoho času, neboť hned druhý den jsou s králem převezeni na zámeček.

19 (Kiera)

20. srpen

Králova milenka Kiera Tërrová se velže na zámeček také. Spolu s králem plánují odvetu. (Na zámek jsou s oba členy královské rodiny dopraveni také plukovníkův schovanec Axel a pruská kněžna Henrietta.) Richard VI. ji žádá o ruku.

Kieře rovněž náleží nemilá povinnost a úkol, sdělit plukovníkovi, že jeho choť (42) zemřela při porodu.

20 (Pierre)

Plukovník je manželčinou smrtí překvapivě zarmoucen. Přemítá o všeličems a nejvíce o sobě, manželce a Henrietě. Jeho chráněnec Axel ho rozptyluje, jak se dá. O totéž se pokouší i král, který ho vyzývá, aby si konečně vybral nového velitele svého pluku, že je ochoten stáhnout muže, kterého tam prozatím poslal.

21 (Jekatěrína)

28. srpen

Jekatěrína se také dostane do zámku, vikomt René ji posílá zabít Henriettu von Berlin, aby prokázala svou oddanost jemu a také aby plukovník d’Agoulle trpěl. Jekatěríně Fjodorovně Sumové se tento úkol daří a zabije kněžnu na zásnubách krále a Kiery Tërrové. Za to je plukovníkem vsazena do vězení.

22 (Kiera)

28. – 31. srpen

Král maximálně využívá smrti pruské šlechtičny a posílá Kieru s jejím tělem ze zámku, aby pod záminkou, že chce ženu pohřbít, tajně dala poslat dopis Pjotru Alexejeviči (37).

23  (Pierre)

27. – 29. září

Revoluce je za pomoci ruských vojáků potlačena. Richard znovu usedá na trůn a snaží se vzpamatovat z ošklivé potupy. Jeho snoubenka mu to však ulehčuje. Protože dluží Pjotru Alexejeviči skutečně mnoho, pokorně se mu omlouvá a obnovuje spojenectví (nutno poznamenat, že v nitru přitom velmi trpěl). Povstalci byli potrestáni a vikomta Reného poslal plukovník spolu s Jekatěrínou do rukou ruského cara jako dárek a poděkování za pomoc v nouzi. Skončili na galejích na Sibiři. Plukovník sám se vrátil na panství a těšil se z tak dlouho očekávané dcery, již mu povila jeho manželka. Velitele pro svůj pluk nikdy nenašel, a tak jím zůstal králem vybraný Gneus Marcelus de Taale.