Jan van Helsing: Kdo se bojí Smrti?


11. června 2020, autor Renata Petrickova,



Máte chuť ponořit se do hloubky své duše? Jste připraveni přijmout fakt, že na světě to možná všechno chodí trošku jinak, než jsme se celý život učili. Vzhledem k tomu, že tento dnes již kultovní titul Jana van Helsinga je na trhu už nějaký ten rok, mohu posoudit svůj první čtenářský zážitek (naprostý úžas i spousta pochybností) a po letech i druhý čtenářský zážitek (některé věci vidím jinak, hlouběji, jiné se začínají potvrzovat). Text je stále stejný, ale záleží na tom, v jaké jste sami životní situaci – vždy tu objevíte cosi nového. Zatímco poprvé mi celý text přišel jako tajemné povídání, podruhé jsem v něm už viděla hlubší duchovní pojednání, ze kterého mi buď něco naprosto sedlo, ale to druhé zase naprosto nesedlo. Stala jsem se vybíravějším čtenářem.

 

 

 

Ale stále to je něco, co ráda doporučím každému, kdo se chce zabývat tématikou temné bytosti, zvláštního průvodce života na Zemi. Je podstata života na zemi zlá, nebo dobrá? Jak docílit rovnováhy?

 

Není to tu vůbec jednoduché: a tak, pokud často přemýšlíte nad tím, že kdo to tady na Zemi vymyslel, ten musel být hlava – doporučuju Kdo se bojí Smrti?, protože část těchto zákonitostí tu je vysvětlena.

 

Ostatně doznívající příchuť toho všeho přečteného je, že jen blázen si může myslet, že jsme tu vznikli náhodně a bez ladu a skladu. Složitost a komplexnost našeho světa i života – je neuvěřitelná.

 

 

A také je to kniha, která může být inspirující a zvědavost vzbuzující branou k dalším knihám Jana van Helsinga.

 

Ukázka:

 

„Přišel podzim a jedné noci se mi zdál zvláštní sen. Byl jsem v rodičovském domě a přede mnou stál muž celý v černém. Měl bledou tvář, byl vysoký, svalnatý a usmíval se na mě. Ukázal mi, jak odnáší na druhý svět různé duše, ale nekomentoval to. První duše byla malá holčička, která postrčila ze schodů jakousi ženu. Duši děvčátka vyzvedl, když později zemřelo. Viděl jsem, jak vyšla vertikálním světelným kruhem – podobným hvězdné bráně hollywoodského filmu Stargate – a zmizela. Jako další procházela světelným kruhem duše menšího podsaditého pána středního věku. Černý muž mi z jeho minulosti nic neukázal. Zeptal jsem se ho, zda on je Smrt, načež se usmál a přikývl. Na mou otázku, proč přišel pro tohoto muže, který ještě docela dobře vypadá, odvětil: Ten dostane generální opravu. 

 

Potom se na mě usmál, vzal mě do náruče a srdečně stiskl. Nato se otočil a zmizel.“

 

Nadšení autora z tohoto snu bylo veliké. Vzrušení a radost z nejpůsobivějšího emotivního zážitku v jeho životě. Dovedete si představit, že vás takováto bytost srdečně stiskne a usměje se? Rozporuplné pocity?

 

No, mám je taky. Ale tím spíš jsem byla nalákána na další stránky. O čem si s touto bytostí autor povídal, když s ní později dělal rozhovor? Jak se stane, že vám něco takového vstoupí do života?

 

Kdo se bojí Smrti: kniha otázek a odpovědí

 

Přijdete k otázkám, které by vás ani nenapadly. Otázkám, kterých se bojíte. Které jsou někde v podvědomí zasunuté. Na všechny tu dostanete odpovědi, které však někdy budí další a další otázky. Ne všechno je vysvětlitelné a pochopitelné – možná to nechápeme teď, a možná to ani není potřeba, ale budeme to chápat jednou, až budeme zase doma, zase jen ty čisté duše bez zátěže pozemského bytí.

 

Na druhou stranu, i přes název a temné téma, je to kniha pozitivní, která podprahově budí radost ze života, budí pokoru k tomu, jakého vzácného daru se nám dostalo. Daru bytí na Zemi.

 

Nic lehkého k žití.

 

Ale něco nezapomenutelného.

 

O autorovi: Jan van Helsing (Jan Udo Holey) psal knihy o konspiračních teoriích, některé musel například v Německu a Švýcarsku i stáhnout z prodeje. V roce 2010 například vydal kniho o okultních praktikách zednářů, v dalších letech se pak v různých spouautorstvích věnoval dalším skrytým teoriím a tajemstvím. Například v roce 2019 knihou Můj otec byl MIB, rozsáhlá kniha vypovídající o tom, co vše „mužům v černém“ spadá pod kompetenci.

 

Vydalo nakladatelství Anch-Books, www.anch-books.eu

 







Zařazeno v kategorii Knihy, recenze, Postřehy







Přidat komentář

Pro vložení komentáře je třeba být přihlášen/a




Copyright © 2010 Literární net Sůvička