Ze střípků snů


8. září 2020, autor Shimmir,



 

Ze střípků snů teď skládám si svá rána,
v naději, že zas bude pro co žít,
nového dne již hra je rozehrána
a ve mně ještě neuhasl cit.

 

Sluneční kotouč po obloze stoupá,
v poledne pozná svoje maximum,
Fortuna zatím na přízeň je skoupá,
však ještě nechci vale dát svým snům.

 

Dál spřádám plány, jež své kouzlo mají,
nevnímám, kterak čas můj dal se v let,
oči se s ústy lehce usmívají,
s úspěchem tajím tíhu prošlých let.

 

Nehodlám ještě ohýbat svá záda,
o hůlce šourem brázdit tenhle svět,
ač pochybností stín se v mysl vkrádá,
slabostí ještě nechci zmírat teď…







Zařazeno v kategorii Poezie





Počet komentářů na “Ze střípků snů” - 2


    Eva   (21.9.2020 (19.30))

    Moc krásná báseň, zvlášť první sloka, ta by vystačila sama o sobě.


    Shimmir   (25.9.2020 (19.09))

    Díky, Evi! No, já na miniaturky moc nejsem, pokud to není zrovna haiku či pajpu. Jedna sloka by se hodila tak na pohlednici nebo zde pohromadě s obrázkem. Takhle to vyjadřuje lépe moje celkové pocity, má to děj a sbou melodii, takže se to dá zpívat...



Přidat komentář

Pro vložení komentáře je třeba být přihlášen/a




Copyright © 2010 Literární net Sůvička