Koníček bílý v stáji řehce,
pod kůži máš podzimu chlad,
chodit ven, to se ti moc nechce,
coronu nepotkal bys rád.
Do tvojí mysli splín se vkrádá,
co dělat s tím, věděl bys rád,
duše nedávno ještě mladá
testament chtěla by teď psát.
Listopad blíží se k své půli,
Martin jde koně osedlat,
bude-li to Přírody vůlí,
může již snížek napadat…
Zvláštní podobenství, takové smutné.
To jsem psal loni, teď se to vcelku hodilo. I když jsem to stejně dal až po Martinovi...