Toko-pa Turner: Přináležení

Kniha nás unáší, konejší, kolébá. Otírá slzy, které se objevují a vyplavují hořkost, bolest, nekonečné zklamání. Ze života, z lidí, ze zpřetrhaných vazeb s místy a vztahy, které pro nás byly důležité. Ach, cítíte taky tu hořkou otupělost, to strašné nepřináležení. To velké NIC a NIKAM?

Tak pokud se vaše duše cítí nějak takto… je čas na knihu Přináležení.

Autorka velmi zajímavým způsobem až romanticky, přitom velmi důrazně a s praktickou opatrností, umí zpracovávat lidské trauma. To drsné a zcela zřetelné, ale i to jemné, které v nás začíná vyrůstat ve chvíli, kdy jsme vytrháváni i s kořeny… odkud vlastně.

Z přírody?

Z rodiny?

Z pocitu bezpečí?

Podle anotace je zde nabízena cesta Z NITRA VEN…

A to je myslím přesné označení… Autorka nám vysvětluje, jak v různých oblastech našeho života dochází k otupění, k přehlcení nebo plíživému zklamávání, které má za následek to, že začneme mít pocit, že v dané oblasti už nemáme co zažít. Že tam nemáme co dělat. Ať v práci, tak v rodinných vztazích nebo nás může postihovat i stesk kvůli ničení životního prostředí, ze zhoršování nálady ve společnosti či stesk po našich předcích a po tom, co uměli, co byly jejich hodnoty, které dnes již nejsou na pořadu dne, natož aby měly nějakou hodnotu. A už jen toto různé pojmenování má  úlevný účinek na lidskou duši.

A pak se přímo i mezi řádky snaží přinést nám naději, najít a klepnout na místečka, která pod tím vším prachem ještě žijí a my je chceme oživit. Znovu se spojit s tradicemi předků (což prý jde krásně třeba ručními pracemi, věděli jste to?), nebo jinými způsoby, které jsou vlastně velmi jednoduché a často navazují na to, co se dříve v rodinných liniích dělalo běžně. Proto pocity nepřináležení nebyly tak časté. Až samozřejmě, na různé „černé ovce“ rodiny.

Proč se cítíme dnes nepatřičně?

Nejprve pochopíte, kde se tyto pocity berou a že jsou normální, jsou lidské a jsou správné, protože nás mohou navést na lepší cestu pro nás samotné.

A když to udělá většina lidí, možná se svět zase dá do pořádku…  a právě proto jsou tu takové knihy potřeba.

Doporučila bych ji každému, kdo opravdu cítí to dnešní tiché utrpení typické pro současnou dobu. A neví, co si s ním počít. Hledá vinu u sebe, ale… ale toho dobrého máme v sobě dost. Je čas začít hledat své vlastní zázemí v duši a přenést ho ven.

Jinak se chovat, jinak nahlížet na svět a tvořit kořeny, na kterých budou stavět další generace.

                 O autorce:

Toko-pa Turner je kanadská spisovatelka a učitelka, která ve své práci se sny propojuje mystickou tradici súfismu a jungiánský přístup. V roce 2001 založila školu snění Dream School, kterou už prošly stovky absolventů. Toko-pa je někdy nazývána porodní bábou psýché, její práce se zaměřuje na obnovu ženskosti, sounáležitosti s přírodou, respektu vůči zármutku, rituálům a kráse. Žije v Kanadě, na malém ostrově v Sališském moři u Britské Kolumbie.

https://www.alferia.cz/prinalezeni-10164/