Na procházce se psem jsem potkala paní s menším ratlíkem, který „vyjel“ po našem salašníkovi.
Bery na to nikterak nereagoval, jelikož je kliďas a na „vyhrožování“ od malých psů s paničkou nebo s páníčkem za zadkem je zvyklý.
Daly jsme se do řeči, a jak je u „pejskařů“ dobrým zvykem, svěřily jsme si, co to s sebou vodíme za rasu. Paní se pochlubila, že ten její je hladkosrstý foxteriér.
Někde jsem četla, že tento pejsek byl populárním logem firmy „His Master´s Voice“, která vyráběla gramofony a produkovala desky ve dvacátých a třicátých letech minulého století.
Proto jsem podotkla: „To je ten pes, co byl na gramofonových deskách za první republiky.“
Majitelka slavného plemene briskně odpověděla: „To já si nepamatuju…“
Sice už nejsem teneeger, ale ani já si toto nepamatuji.
Agin
(11.2.2011 (14.34))
Vždycky je nejvtipnější to, co si na nás náhoda nachystá...
Tohle snad ani nešlo vymyslet, to se muselo přihodit.
Pokud tenhle krasavec je onen salašník, máš se čím chlubit a docela si myslím, že i on tebou.
Eva
(11.2.2011 (19.07))
Agin, já i můj pes ti děkujeme za pochvalu. Pokud bys chtěla pochválit i našeho kocoura, koukni se v této rubrice na článek "hledej malýho" - http://www.suvicka.cz/?p=5198