Vyhlášení výsledků soutěže Noční dravci


17. dubna 2011, autor Eva,



Vítěz literární soutěže „Noční dravci“ je znám. Je jím Vojtěch Konečný ze Stonavy. Jako jediný obdržel od všech porotců samé jedničky.
Pořadí prvních pěti soutěžících v kategorii Dospělí a jejich průměrná známka:                                                     
1.     Vojtěch Konečný: Falconiformes nocturnus  – 1            
2.     Agin: Noční dravci – 1,25
3.     Lady Vader: Hladový anděl – 1,5
4.     Hana Voříšková: A na prstech nám budou tančit vlci – 2,25
5.     Marek Řezanka: Noční dravci – 2,5
 
Vojtěch nám o sobě prozradil, že je ročník 1973, znamení Ryb a pracuje jako technik na Dole Karviná. Přislíbil nám kratičký rozhovor, kde vám o sobě poví více. Vojtěchu moc gratulujeme a posíláme Vám obraz Maceška.
Jak je každé hodnocení subjektivní dokládají Hana Voříšková a Marek Řezanka na 4. a 5. místě. U jejich básní se názory porotců zcela rozešly.
       Hodnocení porotců včetně známek si můžete přečíst pod každým dílem.
       Já jsem také připojila své komentáře a známky, ovšem ty se do celkového průměru nezapočítávají, jsou pouze pro vaši informaci.


     V kategorii Děti se na prvních třech pozicích umístily tyto děti a získaly průměrnou známku:
                                                                                                                                                        
1.     Jakub Holas: Soví deník  – 1,5
2.     Gustav Sedelmayer: Noční dravec  – 1,75
3.     Šárka Baštová: Noční dravci 2 – 2


     Vítězi Jakubovi posíláme knížku Sabiny Kueglerové Dítě džungle. Všem třem dětem zasílám knihu Milánek na zabití. I u dětí jsou připojeny komentáře, známky však s ohledem na křehkou dětskou duši nezveřejňujeme, pouze výsledný průměr prvních tří.

     Rozhodla jsem se, že pošlu knihu Milánek na zabití také autorům, kteří nejvíce oslovili mě.  Z prozaiků se mi nejvíce líbí Lady Vader: Hladový Anděl, z básníků je to Agin: Noční dravci. Milánek tedy poputuje k těmto dvěma autorkám.
     Z dětí mě nejvíce nadchla detektivní povídka Noční dravec od Gustava Sedelmayera, Gustavovi zasílám knihu od autora, o němž se zmiňuji v komentáři pod jeho dílem, a to Harlana Cobena a jeho detektivní román Temné lesy.

     Všem zúčastněným velice děkujeme a přejeme mnoho tvůrčího elánu a kreativity.
    
Do soutěže se zapojil redaktor brněnského časopisu a nakladatelství Host Jan Němec, který si vybral své favority (Lady Vader a Hanu Voříškovou) a napsal k jejich dílům recenze, které jsem vložila pod dotyčná díla a můžete si je přečíst také zde:
 
PRÓZA: Lady Vader
Nejzajímavější mi připadá ten první text, a to s velkým náskokem. Jako jedinému se mu podařilo vtáhnout téma, které svádí k lecčemu, do nějaké existenciální situace. Vedle toho je mi sympatické, že autorka „píše z rubu“: mateřství nemusí být jen idylická zkušenost provázená povinností bezmezně milovat. Novorozenec je primárně narcistická bytost, jejíž existence má jediný rozměr: já jsem svá ústa. Autorka na to poukazuje, zvlášť dobře se to vyjímá na pozadí všeho toho láskyplného šišlání, které obvykle novorozence zasypává. Cítím z toho sympatickou provokaci: podívejte se, to, nač tady všichni cukrujete, jsou tak trochu vaše projekce. Jinými slovy: dítě může sloužit nejen jako symbol neposkvrněnosti, nevinnosti (v kontextu křesťanství), ale také jako symbol žádostivosti, slepého chtíče (v kontextu buddhismu). —- Co se provedení týče, líbí se mi, že čtenář po nějakou dobu váhá, zda čte o novorozenci nebo nějakém pohádkovém otesánkovi, a později si uvědomí právě tu jejich soupodstatnost. Zbytné mi naopak připadá dovedení motivu až k dítěti-upírovi, to je vlastně  regrese: jde o to ukázat, že matka může své dítě prožívat jako upíra, který z ní saje, nikdy nemá dost, je to noční dravec, co ji budí, aby z ní chlemtal, – nikoli o to napsat další nesmyslný příběh o dítěti-upírovi. Proto jsem naznačil, že by ta povídka mohla skončit dřív. —– jn    

POEZIE: Hana Voříšková
Podobně jako v té próze nejvíc řekne už způsob, jakým si autor vyloží/zpracuje téma noční dravci; leckdo nepřekoná doslovnost, a pak jsou z toho horrory, další v sobě otevře jen tu nejbližší konotaci, tedy něco erotického, loveckého, koneckonců obě ty roviny se snadno spáří (když už jsme u toho) v postavě ženy-vampa. Jen tento poslední text má pro mě nějakou vnitřní zajímavost, rozvírání, pohyb „za“, který v poezii obvykle hledám, uhaduju. Netvrdím, že je o něčem výrazně jiném než ty předešlé, ale je to přinejmenším líp zbásněné, vcelku přesvědčivě to sugeruje jiné vidění, každé dvojverší mě nutí uhádnout, co je místo té – pomyslné – pomlčky v logickém vztahu mezi dvěma ději/skutečnostmi.  „Neslyšíš let ale něco tě nutí / vytáhnout ruce z kapes“, to se mi moc líbí, je to konkrétní, gestické, a proto působivé,  je v tom hrozba i očekávání… Za pozornost snad stojí i to, že zatímco většina autorů má tendenci pointovat přímo skrz předepsané téma, tedy vcelku mechanicky, zde vše ústí do světla, do dne, jinam, „a dravcům k spánku / východ Slunce přečteme“, působí to očistně, nejen pointa, ale i náznak katarze. —— jn 






Zařazeno v kategorii Noční dravci, Postřehy, Soutěže







Přidat komentář

Pro vložení komentáře je třeba být přihlášen/a




Copyright © 2010 Literární net Sůvička