Někdy voní tymiánem
roztoulané noční bdění.
Ještě však, než skončí ránem
stačím projít naší strání.
Spěchej také, máš pozvání.
Možná stejně, jako tenkrát
tvoje slova mohou mne hřát.
Řekneš zas, že jsem tvé snění?
pozice první dámy vázaného verše zde na Sůvičce ti rozhodně náleží...báseň mi voní Provance, protože mi připomíná nádhernou knížku Marcela Pagnola Jak voní tymián a její poetiku... být "sněním" muže je přáním každé z nás...moc hezké...
Děkuji za vlídný komentář. Pagnola mám taky ráda a tak jsem potěšena tou asociací.
Tvoj štýl sa mi páči, je neopakovateľný, priam éterický. Tvoje básne majú silu a nie příliš ukrývanú akúsi osudovosť...sú plné nehy, citu.....a spomienok
ano, Sarah, vzpomínky na doby, kdy jsem byla Tuareg '-)