Kamínky z růžence
a křížek po babičce,
vzpomínky svázané
provázkem ve voničce.
Vzpomínky na mrtvé,
vzpomínky na hynoucí,
ne, nejde přeslechnout
tvé srdce živé, řvoucí.
Kamínky červené,
kamínky do zelena,
mnohé co odejde,
srazí tě na kolena.
Pohřební kytice
a lůžko v tmavé zimě,
kdybych ti chyběla,
lásko má, vysni si mě.
přestože je báseň o umírání(také!), působí na mě pohodově a příjemně... je zde smíření i naděje...
Souhlasím s Evou, tak co dodat? Pochvalu***
Dík za hezká slova i za pochvalu :-)