Hook 11-01-13

Včera proběhla poslední debata kandidátů na prezidenta a mně se to nechce nějak moc komentovat, protože už je to nuda děsná a možná ještě kdyby tam byl Pitomio, tak bych to zap, protože bych se moh dozvědět, jak si upravil svýho Aston Martina na dřevoplyn, protože všechno je to vo dřevě a jestli má bejt budoucnost co k čemu, tak je dřevo přesně to, co nás spasí a doba dřevěná je před náma, bratři a sestry, protože to je ten další vývojovej stupeň, kterej předpověděl bonvián Marx spolu s naším velkým Taťkou už tenkrát v Davosu a gekoni si vo tom šeptaj už druhou dekádu a Pitomio teda jezdí na dřevoplyn a má vzadu toho Aston Martina votevřenýho autogenem a tam má Vincka chcípáčka, což jsou kamínka, vo kterejch psal už kdysi Kainar, který jsou malý, úsporný a samozhášecí a v nich se dělá dřevoplyn, kterej Astona vystřelí i do kopce, mírnýho a když už jsme u těch stromů, tak jsem viděl, jak na jednej debatě, na kterou mne upozornil Vilík, s Táňou Fischerovou vystoupil jakejsi model, kterej začal zaníceně vykládat, že ho posílaj stromy, akorát si nemoh vzpomenout který a všechno se to tudíž točí v kruhu a paní Fischerová přikyvovala a pak se svěřila, že jí nedávno přišla moc milá zdravice od březovýho háje, co roste kousek za Libní, na kraji kalového jezírka, a že to bylo děsně milé a fakt už mne tohle zmáhá, a proto jsem si se zájmem a s ulehčením přečet děsně poučnej článek vo tom, jak ti, kdo opravdu souzní s přírodou a dělaj si hlavu s každou vystreslou žížalou, jak používaj na praní Jelení sliz, což je nastrouhaný mejdlo se sodou a vodou a je to věc ekologická a dia a bio a je to děsně účinný a levný a třeba jedna paní říkala, že krájení mejdla je moc hezká práce a vždycky jí u toho napadnou nějaký nový myšlenky, akorát že jak má ty ruce vod mejdla smekavý, nemůže si je zapsat, neb neudrží tužku a posledně, když to zkoušela, tak jí tužka vystřelila z dlaně takovou silou, že doteď má na čele důlek, ale že to nevadí, protože jí ty myšlenky napadaj znova a v množství velikým, protože krájení mejdla je činnost pomalá, tedy aby nakrájela na jednu pračku, zabere jí to asi dvanáct hodin s dvěma pětiminutovejma přestávkama a za takovou dobu jeden fakt vymyslí píčovin haldu, akorát že vše má i své zápory, které, i když jsou marginální, je poctivé uvést, tedy že Jelení sliz sice pere, ale nebělí, takže prádlo není čistoskvoucí, dechberoucí a prsadmoucí, ale takový jako zapraný, šedivý a flekatý a jedna maminka povídala, že jím prala pleny a když doprala, bylo tam víc hnědej a žlutej, než na začátku, což ovšem není na škodu, protože si je aspoň pozná a pak taky je dobrý ten sliz jebnout přímo do bubnu, protože když ho dáte do nádobky, tak vám zalepí nejen nádobku samu, ale i potrubí a to se pak musí opatrně vysekat a možná by i někomu mohlo vadit, že když Jelením slizem vypere celej šatník, tak si ho tak jako barevně sjednotí, protože pak má všechno světle oranžovej nádech, ale pravda je ta, že je spousta barvoslepejch, kterým se to líbí a ještě poslední věc, na kterou bych málem zapomněl, že Jelení sliz musíte mít v zamčené skříňce mimo dosah dětí, protože už ve stopovým množství je smrtelně jedovatej.

Dnes jen jeden odstavec, protože se toho zasejc tak moc neděje.

Venku v noci malinko chcal sníh. Na zamrzlé louži jsem si vyzkoušel telemarka. Nemít pohyby kočkovité šelmy, tak jsem se roztrh, vám řeknu. Takhle jsem plynule přešel v kotoul a skončil dvěma sudy – než jsem se zarazil vo zábradlí. Zima je tady. Je potřeba se s tím smířit, stejně jako se musíme smířit s tím, že v lánské oboře bude pan Šlouf pořádat lovy beze zbraní.

To je vše.