Hook 12-01-13

Rudolf Náprstek, předseda Občanského sdružení „Zdravá potravina“ vyslovil smělou myšlenku, že zdravé potraviny můžeme koupit i v supermarketu, a i když hned dodal, že je to výkon téměř nadlidský, jako třeba když kdysi dávno Čurila Plenkovič, bohatýr z ruských bylin, pokosil za dopoledne půl tajgy, aniž kdy vlastnil jakoukoliv kosu, myslíme si, my od Hooka, že takovéto poplašné zprávy by si pan Náprstek měl odpustit, protože zbytečně národu očkuje naději a třeba já jsem včera v jednom blíže neurčeném Lidlu koupil kuřecí kozy, prakticky zadarmo, a ještě jsem k nim dostal dvě deky, prošívané na Bali repasovanými šicími stroji Minerva a večer jsem si je udělal, myslím ty kozy a jediný co, že jsem musel mít na pánvi pokličku, protože měly tendenci vylízt a musel jsem hodně větrat, protože z nich ucházel bahenní plyn a pak jsem je vyhodil do hajzlu, jelikož se mi točila hlava a ony se přilepily na stěnu, jako ty kozy a já je chtěl seškrábnout paličkou a teď mám v hajzlu takovou dírku, teda dvě a jít teď ke mně vykonat potřebu je docela vopruz, protože nevíte, kde to vaše zamyšlení skončí a když už jsme to dnes rozjeli povýsost akademicky a vodborně, tak jsem čet, že počítačový tablety budou pomáhat hasičům, protože se zjistilo, že nezavirovanej počítačovej tablet dostříkne mnohem dál, než vodní dělo a firma Dell vyrobila komp velkej jako fleška a firma Acer, asi že nechtěla bejt zahanbená, vyrobila komp ještě menší, s integrovanou klávesnicí a displejem a velký to je asi jako zrnko máku a když to představovali, tak jeden maník nějak blbě kejch a komp byl v prdeli a trošku mně to připomnělo Cimrmany a někdy si fakt říkám, že celej svět je na jednom velkým tripu a Džesika, kterej má spoustu historek, kvůli nimž již léta křičím ze spaní povídal, že tohle všechno je sice hezký, jak lidi hloubaj vo píčovinách, ale že věci podstatný se neřešej a že třeba doteď nikdo přesně neví, jak nejlíp udržet dítě na nočníku, protože tohle je komplikovaný děsně a v současnosti existujou tři školy, z nichž ta první prosazuje takzvanou konstatní zatížitelnost, tedy že mimino oblíknete do volověnýho nátělníku a na hlavu mu jebnete cihlu, akorát že to má vedlejší účinky, protože mimina, ketrý si tímhle projdou, nemaj v dospělosti páteř do es, ale do takového jakoby archaického cé a druhá škola vyznává jakousi teorii konstatntní neoddělitelnosti, tedy že děcko na blíže neurčenou dobu na nočník přilepíte chemoprénem a třetí škola, která je nejmladší a vznikla s nástupem digitálních technologií, prosazuje implantování žertovných nanostrojků, které mají u dítěte sedícího na nočníku vzbuzovat pocity nirvány a tohle když mi Džesika povídal, tak jsem si klepal na čelo, protože tohle jsou fakt bláboly děsný a moje babička, která byla moudrá, protože pila kozí mlíko a byla z vesnice povídala, že s děckama se člověk nesmí příliš zaobírat, že vlastně vo nic nejde, ať si ten capart sere kde chce, dyť co, a až pobere rozum, tak si to po sobě uklidí a už to nikdy dělat nebude. Byla to moudrá žena, to je marný.

Mno, tak jsem to dnes zmastil děsně, ale je to vo tom, že jsem myšlenkama u sitcomu, protože nemůžu doladit děj pátýho dílu a dost mne to točí. Myslím ale, že to do večera dám. Komplet.

Dnes je mrazivo a tak nějak to na mne působí teskně a unyle. Slunce se pokouší o comeback, strnad naproti v si okapu vybírá ospalky. Večer si dám u Hooka jedno roztomilé napěněné. Myslím, že za celodenní ťukání do klávesnice si to zasloužím.

To je vše.