Příběh


10. června 2011, autor debbi,



 

Nosil mi růže na dlani,
žluté jak slunce v půli srpna…
snad čekal jasná svítání,
snad jitra lepší, nežli trpná.

Měl malý pokoj v podkroví,
dvě židle a stůl mezi trámy,
vázu a ubrus medový…
vždycky jsme večeřeli sami.

Odešel tiše, Bůh ho chraň,
poslední cesta bývá smutná…
nechal mi pokoj jako dlaň
a samotu, co hořce chutná.







Zařazeno v kategorii Poezie



Počet komentářů na “Příběh” - 1


    Eva   (12.6.2011 (11.40))

    krásné... a teskné a jímavé...zejména poslední sloka... asi to bude znět jako klišé, ale tvoje básně mají "srdce"... lépe to vyjádřit neumím...



Přidat komentář

Pro vložení komentáře je třeba být přihlášen/a




Copyright © 2010 Literární net Sůvička