Literární web Sůvička

Panna a její váhy spravedlnosti

30. ledna 2026, Eva

Pojednávaná souhvězdí: Souhvězdí Panny (Virgo), souhvězdí Váhy (Libra)

Astraia se těšila na každý soud. Vždy jí projelo elektrizující vzrušení, když spatřila svého otce Dia, kterak usedl na svůj zlatý trůn k výkonu soudcovské moci. Se zálibou hleděla na svou matku Themis, bohyni zákonného pořádku, která stála za otcem, v jedné ruce držela meč a v druhé ruce váhy. Vedle ní se hrdě dmula bohyně spravedlnosti Diké. Jejich přítomnost symbolizovala, že spravedlnost a zákonný pořádek u soudu musí splývat v jedno.

Astraia se zájmem poslouchala výpovědi svárlivých bohů, pozorně sledovala otázky všech přísedících, reakce obviněných i žalujících, a s napětím očekávala verdikt. Když Zeus četl výrok soudu, visela mu na rtech a představovala si sebe, jak nejprve spravedlivě posoudí celý případ a poté za obrovské pozornosti všech přítomných vynáší rozsudek.

Pokukovala dolů na Zemi, co lidé dělají, a bylo jí divné, že se tam žádné soudy nekonají, že není nastolena spravedlnost a že lidem mnoho hanebných skutků a i těžkých zločinů projde bez potrestání. Rozhodla se, že to napraví a naučí lidi výkonu spravedlnosti tak, jak to celé dětství viděla u svých rodičů.

Poprosila matku Themis: „Matko, mohla bys mi na krátký čas půjčit váhy?“

„Ale děvče, já je musím mít, bez nich se žádný soud neobejde.“

„Ale lidé je potřebují víc, vy už máte zkušenosti se šířením spravedlnosti, ale lidé ne. Chtěla bych je to naučit.“

Themis se zamyslela: „Dobře, myslím, že mohu po nějakou dobu váhy postrádat. Ale slib mi jediné. Pokud bude tvoje úsilí marné, pokud lidé nebudou ctít řád, spravedlnost a právo, vrátíš se na Olymp a ponecháš lidstvo svému osudu.“

Astraia odpověděla: „To ti slibuji.“

Astraia nejprve naučila lidi, aby si zvolili svého soudce. Poté měli vybrat další spravedlivé, kteří budou případ rovněž posuzovat, než soudce vyřkne ortel. První soud se konal v městečku Elis a soudcem byl ustanoven Nikias. Před soudem stanuly dvě ženy Eunike a Akanta a obě tvrdily, že kojenec, kterého jim Nikias odebral a svěřil po dobu soudu do péče otrokyně, je její. Akantě se narodilo mrtvé dítě a rozhodla se k zoufalému činu. Vyčíhala si Eunike z nedaleké čtvrti, která nedávno porodila, vkradla se do jejího příbytku a dítě odnesla. Doma jej uložila do kolébky, kterou měla připravenou pro své dítě. Astraia poradila Nikiovi, na co se má ptát a byla zvědava, jak si bude počínat.

Nikias se tázal Akanty: „Tvrdíš, že dítě je tvoje. Jak to můžeš dokázat?“

„Dítě spalo v kolébce, když v tom přišla tato žena a tvrdila, že patří jí. Nevím, jak na to přišla, asi se pomátla.“

„Co k tomu řekneš Eunike?“

Eunike škytavě vyprávěla: „Věšela jsem na dvorku prádlo. Když jsem se vrátila do domu, dítě bylo pryč. Vyběhla jsem ven a hledala jej. Když jsem procházela kolem domu Akanty, slyšela jsem tam svého synka Dimitra plakat.“

Soudce ji přerušil: „Ty jsi poznala své dítě podle pláče?“

„Ano, samozřejmě, slyším ho přeci každý den,“ podivila se Eunike.

Nikias jim dal úkol. Ženy postupně procházely několika místnostmi, kde v zakryté kolébce leželo dítě. Měly dle pláče poznat, které dítě je Dimitris. Eunike bezpečně určila svého synka, kdežto Akanta marně tápala.

Akanta se bránila: „To je nespravedlivé, vezmete mně dítě jen na základě nějaké pochybné zkoušky. Třeba to byla vše jen náhoda.“

Soudce rozhodl: „Dobře, aby ses necítila ukřivděna, dítě vám vezmu a nebude ho mít ani jedna.

„To ne, to nemůžeš udělat,“ vykřikla zděšeně Eunike.

„Ale mohu, když se nedokážete dohodnout.“

Poté se zkoumavě zadíval na obě ženy a dodal: „Byla by tu jedna možnost, jak získat dítě zpět.“

Obě na něm dychtivě ulpěly očima.

„Nedaleko odsud sídlí Augiáš a ten vlastní obrovské stádo dobytka. Bohužel o svůj majetek příliš nedbá a chlév je plný špíny a neřádu. Vaším úkolem bude tento chlév vyčistit, za což obdržíte desetinu stáda. Tento dobytek přiženete ke mně a vykoupíte své dítě.“

„Ano, pokusím se o to,“ nadšeně vyhrkla Eunike.

Akanta váhala. Augiášův chlév byl proslulý strašným nepořádkem, odpornými pavouky a jinou havětí. Vyčistit jej byl nadlidský úkol. A proč by se takto obětovala pro dítě, které nebylo její?

Pohlédla Euniké do očí a přiznala se: „Chtěla jsem ti vzít dítě, protože jsem o své přišla. Když ale vidím, že jsi pro něho ochotna udělat cokoliv, klaním se před tebou. Nech si své dítě.“

A za hrobového ticha opouštěla soudní síň. Ve dveřích se otočila a potichu dodala: „Promiň mi to.“

Nikias Akantu nepotrestal za křivé obvinění ani Eunike nevyžadovala žádné potrestání. Věděli, jak těžký je její osud.

Augiášův chlév se ale přece jen dočkal generálního úklidu. Za několik let jej vykonal Héraklés jako svou pátou práci.

Zprávy o moudrosti Astraie a jejích váhách, které se při každé nespravedlnosti vychýlily, se roznesly po celé zemi. Lidé zakládali a stavěli soudní budovy, volili mezi sebou soudce a jejich přísedící, kteří spravedlivě trestali zločiny a dbali na dodržování zákonného pořádku. Ne nadarmo se této době říkalo „zlatý věk“.

Po tomto věku nastal věk stříbrný, poté bronzový. Ve věku stříbrném se začaly projevovat špatné lidské vlastnosti, ve věku bronzovém se ještě prohloubily a ve věku železném kulminovaly. Soudci se stali úplatnými a nespravedlivými, a proto lumpové, kteří měli dost peněz, mohli beztrestně vraždit a loupit. Lidé k sobě byli krutí, pomstychtiví, zákeřní a zrádní.

Poslední kapkou, díky níž přetekl příslovečný pohár, a mladá bohyně zanevřela na lidstvo, byl proces s mladým Charitonem, synem řezbáře vdovce Stavrose na ostrově Kéos. Chariton byl tak sličný a krásný, že na něho dostal zálusk bohatý obchodník Damianos. Charitona unesl, vyřízl mu jazyk, aby nemohl mluvit, a násilím jej donutil, aby mu byl po vůli. Každý večer jej k sobě povolal, užil si s ním a poté poručil otrokům, aby jej zmláceného a znásilněného pohodili do kozího chlívku.

Takto jej našel Stavros, jenž neúnavně pátral po svém synovi. Rozlítil se a Damiana zažaloval. Soudcem však byl proradný a zkorumpovaný Tychon.

„Je to můj otrok, kterého jsem koupil a mám na něho řádnou smlouvu,“ oháněl se Damianos falešnou smlouvou, vypracovanou na radu Tychona jako nezvratný důkaz.

Tychon za své „poradenství“ již utržil řádný bakšiš a musel hájit „svého klienta“.

„Je to můj syn, kterého Damianos unesl a zneužil,“ tvrdil Stavros.

„Ty jsi syn tady toho muže?“ obrátil se soudce úlisně na mladíka a ukázal na jeho otce.

Němý Chariton horlivě kýval a padl před soudcem na kolena.

„Lháři, chceš tvrdit, že smlouva s pečetí nejvyššího notáře je neplatná?“ zahřměl soudce.

Chariton zděšeně vrtěl hlavou.

„Vím, o co ti jde, chceš se vymanit z otroctví a poté utéci. Ale to se ti nepovede,“ hrozil Tychon.

Marně Astraia ukazovala na váhy, které se zcela převážily. Marně poukazovala na fakt, že Chariton má vyříznutý jazyk a nemůže podat žádné svědectví.

Věrolomný soudce nechal „otroka“ Charitona zbičovat za to, že chtěl utéct z otroctví. A řezbáři nařídil, aby Damianovi odevzdal polovinu svého majetku. Nešťastný vdovec Stavros týden po tomto rozsudku spáchal sebevraždu.

Zklamaná a zhnusená Astraia poprosila boha Merkura, aby ji svým vozem dovezl zpět na Olymp.

„Ztratila jsem poslední naději, váhy už budou navždy tvoje,“ oznámila své matce Themidě, když jí vracela tento atribut spravedlnosti.

„Lidstvo je nepoučitelné, ale nechala jsem tě, abys na to přišla sama,“ odvětila Themis.

„Ano, lidé si nezaslouží naši ochranu,“ přikývla dcera.

„Zaslouží, ale na to budeš muset opět přijít sama,“ usmála se tajuplně matka.

Zeus poslal Astraiu na oblohu jako Pannu a hned vedle ní umístil Váhy.

Autorkou ilustrace Panny je spisovatelka a ilustrátorka Renata Petříčková

Další mýty a legendy

Nejčastější a nejznámější interpretace je, že souhvězdí Panny ztělesňuje Astraiu, panenskou bohyni nevinnosti a čistoty, dceru boha Dia a bohyně Themidy. Tedy příběh, který jsme si právě vyprávěli, doplněný o smyšlené podrobnosti.  Existuje však mnoho dalších výkladů. Panna je spojována s téměř každou významnější bohyní, jako je samotná Héra, bohyně moudrosti Athéna, již výše zmíněná bohyně spravedlnosti Diké, bohyně plodnosti země a rolnictví Démeter. Protože souhvězdí je viditelné především na jaře a právě v jarních měsících vystoupila z podsvětí Persefona, může to být i ona. O manželce vládce podsvětí Háda, která neměla ráda ani lidi ani ostatní bohy a oni neměli rádi ji, si budeme vyprávět v povídce Orfeus a Euridika.

V prvním příběhu jsme si vyprávěli o nešťastné dívce Kallistó, kterou pronásledoval vlastní vilný otec, poté otěhotněla s bohem Diem a nakonec ji pomystichtivá Hera přeměnila v obrovskou medvědici. Dle některých Kallistó nepředstavuje souhvězdí Velké medvědice, nýbrž souhvězdí Panny.  A rolník Ikarius, kterého bůh Dionýsos umístil na oblohu jako souhvězdí Pastýře, měl být otcem dívky Erigoné  Ikaria zabili ostatní pastýři po nešťastné pitce, kdy neznali účinky vína a mysleli si, že je Ikarius chtěl otrávit.  Když se to Erigoné dozvěděla, spáchala ze žalu sebevraždu a Dionýsos ji poslal za jejím otcem v podobě souhvězdí Panny.

Ilustrace Alexander Jamieson, Celestial Atlas (1822)

 

Souhvězdí Panny v jiných kulturách

Panna představovala nejen řecké bohyně, ale i bohyně z dalších kultur. Nejznámější jsou sumerská bohyně Inanna (akkadsky Ištar, Eštar, chetitsky Šawuška), bohyně plodnosti, lásky, pohlavního života a války, staroegyptská bohyně Eset (řesky Isis) a maloasijská bohyně Kybele, uctívaná Řeky a Římany jako „Velká matka bohů“.

Souhvězdí Váhy v jiných kulturách

Starověcí Řekové, Římané, Indové, Číňané a Egypťané viděli v této hvězdné skupině mechanické kuchyňské váhy s miskami. V těchto starověkých kulturách váhy symbolizovaly rovnováhu mezi dnem a nocí při podzimní rovnodennosti, kdy jnastává čas, aby rolníci seli ozimé plodiny.

Ilustrace Alexander Jamieson, Celestial Atlas (1822)

 

Astronomický popis jednotlivých souhvězdí:

Souhvězdí Panny (Virgo)

Panna je vedle Lva a Pastýře typickým jarním souhvězdím. Je vidět od února do června, nejlepší viditelnosti dosahuje v dubnu a v květnu. Po Hydře je druhým největším souhvězdím na obloze. Nejjasnější hvězdou je modrobílá Spica (a), česky obilný klas, a spolu s dalšími zářícími hvězdami tvoří ležící postavu. Nachází se mezi Váhami, Pastýřem, Vlasy Bereniky, Lvem, Pohárem, Havranem a Hydrou. V Panně se nachází velmi mnoho galaxií, které všechny náleží do Kupy Panny.

Autorem mapy je Petr Scheirich z České astronomické společnosti

Hvězdy v souhvězdí Panny

α – Spica / Obilný klas, magnituda 0,97, vzdálenost od Země ve světelných letech  250

β – Zavijava / Psí bouda štěkajícího psa, magnituda 3,60, vzdálenost od Země ve světelných letech 36

γ – Porrima, magnituda 2,74, vzdálenost od Země ve světelných letech  38

δ – Minelauva, magnituda 3,38, vzdálenost od Země ve světelných letech  198

ε – Vindemiatrix / Sběračka vína, magnituda 2,79, vzdálenost od Země ve světelných letech 110

ζ – Heze, magnituda 3,38, vzdálenost od Země ve světelných letech  74

η – Zaniah / Roh, Bouda, magnituda 3,90, vzdálenost od Země ve světelných letech  257

ι – Syrma, magnituda 4,08, vzdálenost od Země ve světelných letech  73

κ – Kang, magnituda 4,21, vzdálenost od Země ve světelných letech  255

λ – Khambalia, magnituda 4,52, vzdálenost od Země ve světelných letech  186

φ – Elgafar, magnituda 4,84, vzdálenost od Země ve světelných letech  121

 

Souhvězdí Váhy (Libra)

Souhvězdí Váhy leží na jižní obloze a ze střední Evropy je nejlépe pozorovatelné v květnu a červnu. Je to relativně velké souhvězdí, ale má pouze dvě jasné hvězdy. Váhy nejsou na obloze na pohled nijak nápadné a nejsnáze je najdete tak, že prodloužíte malá klepítka Štíra (Scorpius) ve veliká klepeta. Řekové Váhy přiřazovali do souhvězdí Štíra, a proto již zmíněné dvě nejjasnější hvězdy Vah se jmenují Zubenelgenubi (a), Jižní klepeto a Zubeneschamali (b), Severní klepeto. Oba výrazy pochází z Arabštiny. Váhy sousedí s těmito souhvězdími: Had (hlava), Panna, Hydra, Vlk, Štír a Hadonoš.

Autorem mapy je Petr Scheirich z České astronomické společnosti

Hvězdy v souhvězdí Váhy

α1 – magnituda 5,16, vzdálenost od Země ve světelných letech  76

α2 – Zubenelgenubi / Jižní klepeto, magnituda 2,75, vzdálenost od Země ve světelných letech  76, spektroskopická dvojhvězda

β – Zubeneschamali / Severní klepeto, magnituda 2,62, vzdálenost od Země ve světelných letech 185

γ – Zubenelhakrabi / Klepeto škorpióna, magnituda 3,91, vzdálenost od Země ve světelných letech 163

δ – magnituda 4,93, vzdálenost od Země ve světelných letech  392, proměnná hvězda typu Algol

ε – magnituda 4,92, vzdálenost od Země ve světelných letech  101

ζ4 – magnituda 5,50, vzdálenost od Země ve světelných letech  720

η – magnituda 5,41, vzdálenost od Země ve světelných letech  141

κ – magnituda 4,72, vzdálenost od Země ve světelných letech  353

λ – magnituda 5,03, vzdálenost od Země ve světelných letech  381

σ – Brachium, magnituda 3,21, vzdálenost od Země ve světelných letech  288

Zařazeno v kategorii Hvězdná obloha, Postřehy