Literární web Sůvička

Válka Titánů – souhvězdí Ryb (Pisces)

Eva

Gaia, matka Země, bohyně všech bohyň si vzala za manžela boha oblohy Úrana. Spolu potom plodili a plodili děti, z nichž nejznámější byli obři Titáni, Giganti a jednoocí Kyklopové. Úranos však byl permanentně sžírán strachem, že ho jeho bližní zbaví vlády. Proto uvěznil všechny své děti v podzemí, kde vládl bůh Tartaros.

Nechal je spoutat v černé jeskyni a nakázal: „Nikdo z nich nesmí už nikdy vyjít na denní světlo.“

Matka Gaia se kvůli vězněným dětem velice trápila. Nakonec to nevydržela a navštívila je v podzemí. Navrhla jim: „Už se nemůžu dívat, jak všichni trpíte. Zbavím řetězů toho, kdo vysvobodí všechny své bratry a sestry a pomstí se Úranovi!“

Titáni, ač silní a mocní, sklopili hlavu. Báli se.

Ókeanos potichu řekl: „Ty po nás chceš, abychom zavraždili vlastního otce!

Nejmladší z Titánů, obr Kronos jako jediný zvedl hozenou rukavici: „Já to udělám, takového netvora nelze považovat za otce.“

Matka přesekala jeho řetězy a ocelový srp, kterým to udělala, mu vložila do ruky. Jakmile Kronos setřásl řetězy, osvobodil všechny své sourozence a vydal se splnit matčino přání. Pronásledoval Úrana a brzy ho dostihl. Bez jediného slova jej napadl, srpem mu usekl přirození a hodil do moře. Z krve dopadající na zem vznikli obři Giganti a bohyně pomsty Erínye. Z mořské pěny, která se mísila s božskou krví a spermatem, povstala bohyně Afrodíta.

Kronos se prohlásil za vládce celého světa. Pojal za ženu svou sestru Rheu a stejně jako jeho otec Úranos se velmi obával, že se mu pomstí jeho vlastní potomek. Všechny své narozené děti pro jistotu ihned polykal, v čemž se mu Rhea marně snažila zabránit. Vymyslela proto lest.

Když se jí narodil Zeus, schovala ho v hluboké jeskyni v hoře Dikté na Krétě. Do kolébky místo něho vložila obrovský kámen.

Kronos vtrhl do její komnaty a křičel: „Kde je to dítě!?“

Rhea mlčky ukázala na kolébku a rozezlený Kronos bezmyšlenkovitě spolknul obří balvan zabalený v plenách.

Zachráněného Dia krmily horské nymfy, jeskyni hlídali horští démoni a dělali velký randál, kdykoliv se malý Zeus rozplakal. To aby jej Kronos neslyšel a nenašel.

Zeus vyrostl ve statného jinocha a rodinná historie se opakovala. Syn se vzepřel otci, donutil ho vyvrhnout všechny své sourozence a zahájil s Kronem válku.

Válka rozdělila mocné Titány. Někteří se postavili na stranu Krona, jiní na stranu Dia, včetně Ókeana a jednookých Kyklopů, a krutě mezi sebou bojovali. Po deseti letech Zeus přemohl Krona i nepřátelské Titány a všechny je svrhnul do Tartaru. Tak začala Diova éra.

Gaia se velmi hněvala na vnuka Dia, že pozabíjel její děti Titány. Spojila se s bohem Tartarem a porodila strašlivého stohlavého obra Týfóna. Týfón lačnil po krvi a byl připraven zabíjet. Kohokoliv a kdykoliv.

Gaia mu nařídila: „Musíš zničit Dia a pomstít všechny mé děti, které sprovodil ze světa.“

A nastalo pronásledování Dia nelítostným Týfónem.

Afrodíta, zrozená z mořské pěny vzniklé z Úranova penisu, se stala bohyní lásky a krásy a byla na to náležitě pyšná. Pronásledovala a zle trestala všechny ženy, které byť jen náznakem daly najevo, že jsou krásnější než samotná bohyně.

S bohem války Arésem zplodila dítě, a to Eróta, boha lásky. Zeus věděl, že Erós, vyzbrojen lukem a šípy, si bude vybírat své oběti, a koho zasáhne, ten se okamžitě zamiluje, jedno zda šťastně či nešťastně. Strachoval se, že i on jednou bude terčem Erótova šípu a bude proti němu naprosto bezmocný. Chtěl tomu zabránit a rozhodl se ho zabít.

Afrodíta však malého Eróta hned po narození skryla v lese, kde jej vychovaly lvice, a na Olymp se vrátil jako krásný mladík, kterého všichni obdivovali. Rozdával své střely hlava nehlava a zdatně matce sekundoval v líčení pastí lásky na nebohé smrtelníky.

Jednou se Afrodíta procházela s Erótem po břehu řeky Eufratu, když v tom se před nimi zjevil obr Týfón, zlostně metal hlavami, celý natěšený, že oba roztrhá.

Vyděšená Afrodita neváhala a skočila se synem do řeky. Ale neutopili se, včas zasáhl bůh Poseidón a proměnil je v Ryby. Aby se ti dva v moři sobě neztratili, svázal je k sobě na ocasech pentlí.

Zeus obra Týfóna po lítém a dlouhém boji porazil, usekal mu všech sto hlav a srazil bleskem pod horu Etnu na Sicílii. Obr se tam občas bouří, lomcuje svým vězením a svými žhavými slinami ničí život kolem sebe.

Na památku toho, jak chytře unikla Afrodíta nebezpečí, byly obě Ryby přeneseny na oblohu poblíž Pegase a Andromedy.

Ilustrace z Celestial Atlas (1822) od Alexandra Jamiesona

Týfón znamená „větrná smršť“, a proto se jeho jméno vysloveno anglicky stalo označením silného větru „tajfun“.

Další mýty a legendy

Dle jiných pověstí se matka Země vynořila z Chaosu a ve spánku přivedla na svět syna Úrana. Úranos ji oplodňoval deštěm, matka Země rodila trávu, květiny, stromy, zvířata a ptáky.

Novorozeného Dia zachránila nymfa Adamanthea, uložila jej do zlaté kolébky a zavěsila ji na strom tak, aby ho Kronos nenalezl ani na nebi, ani na zemi, ani na moři. Dospělý Zeus se pak stal s pomocí matky Rhey Kronovým číšníkem a podal otci nápoj s dávidlem. Kronos po vypití vyzvrátil všechny spolykané děti, Diovy sourozence a ti se pak spojili se svým bratrem. Zeus pak vysvobodil z podzemí obry, kteří byli velcí jako hory, měli sto rukou a dle toho se nazývali Hekantoncheirové. S pomocí těchto obrů zahájil Zeus válku proti Kronovi a nepřátelským Titánům

Římské legendy uvádějí, že se Kronos před pádem do Tartaru zachránil v Itálii a žil zde pod jménem Saturnus. Lidé jeho vládu pak nazývali zlatým věkem.

Podle Homera byla Afrodíta dcerou Dia a bohyně Dióny.

Erotovi říkali Římané Cupidus. V průběhu staletí se tento okřídlený bůh lásky s lukem a šípy zmenšoval a v renesanční době se z něho stal malý buclatý hošík.

Souhvězdí Ryb v jiných kulturách

Mezoamerické pojmenování skupin hvězd se obvykle neshoduje s názvy evropských souhvězdí. Například souhvězdí Mamalhuaztli se sestává z částí našich souhvězdí Kozoroha, Berana a Ryb.

Souhvězdí Ryb (Pisces)

Ryby jsou veliké souhvězdí a jsou vidět na severní obloze od září do ledna. Souhvězdí je nenápadné a září nevýrazně, neboť je tvořeno z hvězd, které jsou mnohem slabší než hvězdy ze sousedních souhvězdí. Nejjasnějšími hvězdami  Ryb jsou  γ  – gama a η – éta . Obě Ryby jsou spojeny ocasy v bodu, který tvoří dvojhvězda Alrescha (α ). Souhvězdí patří do zvěrokruhu a Slunce je v něm od 12. března do 19. dubna.  Ze zvířetníkových souhvězdí s Rybami na západě sousedí Beran, na východě Vodnář. Průsečík ekliptiky a nebeského rovníku, kterým Slunce prochází 21. března z jihu na sever a označuje tak astronomický začátek jara na severní polokouli, se v současnosti nachází v Rybách.

Autorem mapy je Petr Scheirich z České astronomické společnosti

Van Maanenova hvězda, takzvaný „bílý trpaslík“ ve vzdálenosti pouhých 14 světelných let, se rovněž nachází v souhvězdí Ryb. Je přibližně stejně velká jako Země, ale má více než polovinu hmotnosti Slunce. Souhvězdí Ryb sousedí se souhvězdími Pegase, Vodnáře, Velryby, Berana, Trojúhelníku a Andromedy.

 

Hvězdy v souhvězdí ryb:

,            ,Arabský název                            magnituda      vzdálenost (světelné roky)

α          Alrescha / šňůra                           3,82                 151                  dvojhvězda, proměnná hvězda

β          Fumalsamakah /rybí tlama      4,52                 408

γ                                                                  3,70                 138

δ                                                                  4,44                 311

ε                                                                  4,28                 182                  dvojhvězda nebo vícenásobná hvězda

ζ           Revati                                            5,19                 174                  vícenásobná hvězda

η          Alpherg / nálevka na vodu       3,62                 350                  dvojhvězda nebo vícenásobná hvězda

ξ                                                                 4,60                 179                  spektroskopická dvojhvězda

 

Zařazeno v kategorii Hvězdná obloha, Postřehy