Scifi povídky do 120 znaků


16. dubna 2020, autor Eva,



Děti, vraťte babičce na chvíli hlavu, musí si vzít prášek.


Říkali jste, že strčíte jen dva prstíčky, a už tady máme celej raketoplán.

 

Střídavá péče je pro vaše dítě stresující. Dohodněte se a předáme vám dítě vcelku.

 

Hlášení pro všechny ajfouny. Ztraceného člověka si vyzvedněte na vrátnici.

 

Pro novou reality show hledáme lidi, kteří umí číst.

 

Kdo ještě nevyplnil sčítací formulář, bude eliminován. Čísla musí sedět.

 

Pojď pejsánku. Au! Říkal jsem ti, že ty nevycvičené lidi máš líp zavírat.

 

Nojo, pan Sluníčko zase trucuje, že nebude svítit. Nevadí, Zemi stejně nepotřebujeme.

 

Lidé, co nenahlásili své mazlíčky, budou sežráni místo nich.

 

Chci jen malou svatbu. Ne, abys pozval vrtnou plošinu nebo rafinerii ropy.

 

Naše penzijní fondy vám zaručí vodu a jídlo na pět let.

 

Četla jsem, že dřív vznikali lidi z lidí. ??? Prej jim na to vyráběli takovou díru mezi nohama.

 

„Kams dala všechny mince? Děti chtějí večeřet,“ zachrčel automat na svou družku.

 

„Hlava v okruhu číslo 5599 vypila všechnu šťávu. Týden o hladu,“ zavelel hlavní mozek.

 

Všechny končetiny do centrály. Zahajujeme výrobu úsporného prototypu s dvěma rukama a nohama.

 

Zánět kloaky? Co to je? Naši vojáci přeci nestůňou!

 

 Uhni, ty máš ty hnáty taky všude. Ale Austrálii se to líbí!

 

Dětská výživa z kozího mléka není tak kvalitní. Ale co dělat, když vyšlechtili krávy, které dojí pivo, a už nikdo nechce ty „obyčejné“ chovat.

 
 
„Tady ty zvířata jsou plný ňákýho svinstva, nedá se to žrát,“ nadával Iuaoiaaaa a s odporem vyplivl kardiostimulátor.
 

 

 

 







Zařazeno v kategorii Postřehy, Povídky, Ptákovinky, Textem





Přidat komentář

Pro vložení komentáře je třeba být přihlášen/a




Copyright © 2010 Literární net Sůvička