Miroslav Florian: Koleda

Sníh potkal jinovatku
a vzal ji za ruce,
pod hvězdným stromem noci
slavili vánoce.

A byli na tom bledě
ti chudí andělé –
pod štědrým stromem noci
tiskli se zlačněle.

A blaženě se zábli,
tak plni ostychu,
pod vzňatým stromem noci
jiskřili potichu.

Jak letos jiné jíní,
jiná běl, kreslící
na každou svoji vločku
větrnou růžici.

Růžičku, která voní,
když k tobě spěchám s ní
závějemi – a tedy
malinko nad zemí