Josef Hausmann

3. ledna 2012, autor Eva,

Aby zdůvodnily své proti přírodě směřující snažení, snaží se nám ženy podsunout, že role, jakou jim společnost vymezila, není přirozená, ale že doplácí na výchovu matek a babiček. Budou vám vykládat, že jsou špatnou výchovou posledních dvou až tří generací žen, nutících je hrát si s panenkami a kluky na vojáky, do této role vmanévrovány a že se zde v žádném případě nejedná o tlak přírody. To je ovšem typická ženská polopravda, nebo spíše promilopravda, dáme-li do poměru jimi zmiňovaných posledních pár generací se všemi generacemi, řekněme od doby železné, období, od kterého mají historici už poměrně dobrou představu o sociální struktuře lidské společnosti. Kdyby totiž feministky měly pravdu a současný stav dělby práce mezi mužem a ženou byl jen párgenerační módní výstřelek, který ony, feministky musí odstranit, sama příroda by jej už dávno časem odstranila, jako odstranila ostatní dočasně módní a přírodě se příčící výstřelky, jako bylo lámání nártů děvčátkům vznešených rodin ve staré Číně, zvracení při středověkých hodokvasech navozené lechtáním perem v krku, stahování se šněrovačkami atd.

Ne, to není výchovou matek a babiček k panenkám. Tak se to táhne přes středověk a starověk do doby železné a možná ještě dále. Dnešní postavení ženy je, stejně jako vše v přírodě, důsledkem tisíciletého vývoje. Bouřit se proti tomu je nesmysl.

A i kdyby ženy dosáhly toho, po čem nyní touží, tj. aby je chlapi přednostně měli rádi ne kvůli jejich tělu, nýbrž kvůli jejich niterním schopnostem, znamenalo by to Pyrrhovo vítězství. Zahubily by totiž lásku. Ani to si ovšem příroda nemůže dovolit dopustit.

(z knihy Základy mužského šovinismu)

Zařazeno v kategorii Půjčovna myšlenek

Přidat komentář

Pro vložení komentáře je třeba být přihlášen/a