Hook 07-05-12

„Udržet si kondici stojí měsíčně tisíce. Mnohdy je to ale klíč ke kariéře.“

——————–

Tak pod tohle se můžeme my od Hooka podepsat. Abychom denně přežili u Hooka na výčepu bez známek vyčerpání, musíme na sobě pracovat v míře větší než malé (můj oblíbený obrat). On totiž výčep je velice specifické místo. Tvoří se tam jádro obratu, dějiny a nové či staré vztahy. Tam prostě nemůže zaclánět šampón s rozhašeným žaludkem a ledabylou konzumací. Tam je to o osobnostech, které si i po desátém pivu a osmém citrusu zachovávají noblesu, vtip, šarm a jiskru v oku.

Ovšem kdo si vybojuje právo mít na výčepu svůj flek, nesmí usnout na vavřínech. Dnes a denně musí dokazovat, že na to má, že je v poho, že má přehled, že dokáže glosovat dění okolo sebe jemnými satirickými šlehy, že je prostě chlapík, na kterém – nebojím se říci – stojí tento národ.

Blbeček, kterýmu po čtvrtým pivu teče z koutku slina, kymácí se jak trifid a cosi mele klingonsky nemá šanci. Ten může tak akorát ohromovat někde v cukrárně krátkozraké důchodkyně, co se snaží ukousnout větrník, aniž by si zmazaly maskaru a nákrčník.

Ministr Drábek se včera na Primě rozohnil, že prej ten, kdo pracuje na černo, okrádá všechny spoluobčany. Tak s tímhle vopatrně, Drábek. Vono když chce jeden v tomhle státě přežít a nechcípnout hlady, tak prostě dělá co může a neřeší, jestli maká na černo či na bílo. Je prostě rád, že nějakou práci má. A když jsme u toho okrádání – myslím, že extraligu v tomto vedou sjetiny, co nám ukazujou, kudy vede nejkratší cesta do prdele. Myslím tím politiky, aby si to někdo nepoplet.

Tak. Celej víkend chcalo. Nebudu psát, že jsem to říkal, protože každej ví, že jsem to říkal. A dnes bude chcát taky. A bude chcát do té doby, než si koupím motorku. Tak.

To je vše.