Hook 04-07-12

Nevím, jestli jste si toho všimli, ale měl jsem nějak přehozený dny, jelikož jsem si v pondělí večer myslel, že je večer úterní, a proto ve včerejší píčovině vznikl kalendářní zmatek, za což se omlouvám, neb mám vychování.

Jeden známej nás od Hooka je děsně přes knížky. Kupuje je, čte je, pořídil si na ně knihovnu a je s nima rád. Akorát je v posledních měsících nějak ve smyku, moc práce, znáte to, takže nemá na toho svýho koníčka, tedy četbu, tolik času. Jelikož hodně jezdí autem, zkusil to pořešit tím, že začal shánět audioknihy. Audiokniha je kniha, kterou někdo přečet nahlas a měl u toho zaplej mikrofon.

Jedinej problém byl ten, že třeba Broučky od Karafiáta seženete v několika verzích, ale např. Ramba od Morella nenačet nikdo. Abych řek pravdu, žádnou knihu z těch, co ho zajímaly, nikdo nenačet. Známej o tom dumal, a pak si začal audioknihy namlouvat sám.

Je to docela chytrý. Nejdřív knížku přečte nahlas, a pak si ji v autě poslechne. Většinou je načítá u Hooka. Sedí dole na dvojce, za uchem má mikrofon a čte. Jednou mi povídal, že je to děsně zajímavý pak poslouchat, protože nejen že poslouchá knihu samu, ale i to, co ten večer dělal. Mikrofon totiž nevypíná, ani když jde na hajzl. Stále je online. No, mně to přijde trochu jako psycho, ale je to jeho věc.

Jednou, když si takhle odskočil, jsme mu otočili stránky – asi o padesát dopředu – a on, jelikož už měl dvanáctý, si toho nevšim. Pak si asi po týdnu stěžoval, že ta poslední audiokniha byla nějaká divná, a že z ní nepochopil ničeho. Jestli se nemýlím, šlo o Příběhy Pařížské kokoty z knihovničky NEI Reportu.

Četli jsme zprávu ČTK, že se pro Bartošku svlíkla jakási Růženka, která nejen že skvěle tančí u tyče, ale umí to i s koulema. Přijde mi, že v ČTK došlo k jakémusi posunu. Přijde mi, že že si v ČTK lehce zahulili.

Furt píšu „přijde mi“. Asi že furt nejde. Porád je něco.

Dnešek bude hektický, což je fajn. Říkal kdosi. My od Hooka si myslíme, že té hektičnosti je v poslední době až příliš.

Ráno lehce chcalo. Teď je to v klidu a v klidu to bude asi až do desíti. Pak budeme durch. (Durch – něm. „skrz“)

To je vše.