Hook 20-07-12

„Dekolt Moravcové popíral zákony fyziky. Kůzlátka překvapivě nevykoukla z ohrádky.“

To je titulek jak kráva. Národ se potácí nad propastí, všechno je víc a víc v prdeli a novináři řešej, jestli jakejsi modelíně nevypadne koza. To jsme jako kde? Na tripu?

My od Hooka jsme z toho znechucený. Místo aby každej, stejně jako my, dumal nad tím, jak z těch sraček ven, tak se řešej totál píčoviny.

No dyť to říkám. Další titulek – „Martina Gavriely už má prsa v pořádku“. No a co jako? Má se vo ně starat a měla by je v pořádku furt. To ví sakra každej, že když kozy necháte zdivočet, maj jednak zacuchanou srst, neposlouchaj a jsou drzý, ale taky se můžou zaběhnout. Jestli si je Gavriely spočítala a má je obě, měla by bejt ráda. Taková Moravcová, jelikož je darebná, nemá ani jednu.

Pryč od toho. Možná budem zejtra grilovat. Před Hookem, samosebou. Možná ale grilovat nebudem, Dost záleží na tom, jestli se nám bude chtít. Taky bysme se museli trefit do mezery mezi chcaním. Chcaním myslím déšť. Uvidíme.

Vladimír Dlouhý, kterej chce bejt za prezidenta, se rozhod, že aby byl jako vidět, aby se o něm psalo, tak že uběhne 500 kiláků. Řek bych, že asi viděl Forrest Gumpa. Bude běhat až do října. Pak se bude do Vánoc resuscitovat.

Tomio Okamura bude běhat taky. Bude běhat s katanou a s úsměvem. Miloš Zeman zatím běhat nebude, jelikož neví, co to je.

My od Hooka jsme si včera říkali, že by bylo fajn, kdyby se při tom běhání zaběhli. Pak jsme si dali šestý a museli si přiznat, že tolik štěstí tenhle národ mít nebude.

Nedávno jsem čet takový pojednání vo tom, jak se bránit vedru, když nemáte klimatizaci. Jak jsem pochopil, základ všeho je myslet o den napřed. Bejt jako připravenej, že bude hic a počítat s tím. Netuším sice, jak vám pomůže když budete ve smyku o den dřív, ale budiž. Sepsali to výzkumníci, tak na tom asi něco bude.

My od Hooka tohle neřešíme. V létě je prostě teplo a neuděláte s tím nic. Já jediný, co dělám je to, že mám schovanej půllitr pod výčepem v mrazáku. Pivo do něj napěněný je pak jak křen a můžu vám říct, že když po celodenním činorodém shonu znaveně usednu na výčep, otevřu si knihu, uchopím půllitr pokrytý jinovatkou a naleju do sebe první bahno, je mi božsky. To jsou přesně ty okamžiky, kdy si říkám, že stojí za to žít.

Ale jo. Budem zejtra grilovat. Aspoň bude prdel.

Kouk jsem z okna a zdá se mi, že na jihu začíná chcát. Proč mne to jenom nepřekvapuje? Hezkej víkend a ničeho se nebojte. Co se má posrat se posere a je šumák, jestli se kvůli tomu stresujete, či ne.

To je vše.