Hook 31-10-12


31. října 2012, autor skraloup13,



Kancléř Hájek je v blázinci. V Bohnicích, na uzavřeném pavilónu dvacet šest. Je tam od včerejšího večera. Byl na večeři v restauraci Zlatý lotos, kterou vede bohemista Wei Zhuang. Objednal si pikantní telecí imitaci s javorovým sosem. Když spokojeně dojedl, tak… hele, já to nebudu nějak moc rozepisovat, neb je to docela komplikovanej příběh s mnoha zdánlivě nesouvisejícími dějovými zvraty a nebudu tím zahnojovat dnešek, ale jde vo to, že Hájek, když si utřel mastná, přísně semknutá ústa a vyrovnaně dokrkal, se nějak domák, že ta telecí imitace byl odrostlej gekon, ztropil u Zlatého lotosu znamenitý výstup, zeblil tam naprosto vše a jediný, co uchránilo celý podnik od zkázy, byl šálek vlahého mátového čaje s jasmínovým květem, který mu přinesl vyděšený Wei Zhuang a palička na maso, kterou ho majzl po hlavě kuchař Antonín Přibral, který má bratra v holešovickém Zverimexu a kupuje od něj přebytky.

Pražský náplavky se maj změnit. Radní Aleksandra Udženija řekla, když si potáhla z druhého jointa, že to vidí naprosto jasně, barevně, zřetelně a v 3D. Budou tam jako vobchody a hřiště a prolízačky a umělý horolezecký stěny a zase vobchody a pak ještě jedna prolízačka a hřiště na paintball a travnatý plochy a vobchody a když si v těch vobchodech, poté, co slezete z umělej horskej stěny a vrátíte kuličkovou pušku a ochranný brejle, nakoupíte, vlezete do vodní tramvaje, kterou již vyvíjí nějaká továrna, přejedete asi půl kiláku, vylezete a obtěžkáni taškama s nákupem, zpocení a servaní si dáte kávu a spokojeně spočinete pohledem na hnízdící kormorány a s mírem v duši a jiskrou v oku se odeberete na meziměstskou autobusovou linku, kterou se budete čtyřicet minut kodrcat do Dolních Břežan, kde jste levně koupili jedna plus kulový s příslušenstvím. A pak přijde další stoletá voda a všechno to spláchne do hajzlu a bude to jako dřív a zbudou jen vzpomínky na to, jak ta náplavka byla krásná a jak ty vobchody a hřiště a všechno vostatní nechávalo jen asi půlmetrovej chodník mezi Vltavou a výlohama a lidi, jak se vyhejbali, padali do vody a byla u toho děsná prdel a tehdá, ještě před tou stoletou vodou, byla Praha rozesmátá a šťastná.

Ty jo. Jestli je někdo vizionář, tak je to Udženija.

Musím za moment vypadnout, neb mám důležitou date (jako schůzku), ale ještě vo jednom jsem se chtěl zmínit – jakejsi stylista napsal pojednání vo tom, že ten, kdo miluje sukně, by měl taky vědět, s čím je nosit a on že poradí, neb na to má. Nám od Hooka nikdo radit nemusí. My nosíme sukně s láskou a radostí. To nám naprosto stačí. Akorát, jak se teď ochladilo, přešli jsme z mušelínu na flanel.

Chtěl jsem ještě zmínit nově přijatá pravidla společenského žvýkání, ale už nestíhám, neb čas pádí jako divoký koník Ryn a neudělám s tím nic.

Poslední věc – ano, bude chcát. Ne sníh, ale déšť bude chcát. Průběžně celej den. Holt, doba a počasí nám přeje.

To je vše.







Zařazeno v kategorii Romány, četba na pokračování





Počet komentářů na “Hook 31-10-12” - 1


    Eva   (1.11.2012 (10.55))

    Asi by měl Hájek radši chodit do restaurace U lípy, kterou vede Vietnamec Pepa Novák.



Přidat komentář

Pro vložení komentáře je třeba být přihlášen/a




Copyright © 2010 Literární net Sůvička