Hook 29-11-12


29. listopadu 2012, autor skraloup13,



Včera jsme byli s Márou u Divokejch matek. Je to v Karlíně. Fajn kavárna, kde se batolej děti a jejich matky, jež popíjej dvojku červenýho, vedou řeči a jsou rády, že existuje místo, kde personál nedostane kopřivku, když malý adolescent zatlouká zimní botou imaginární hřebík do stolu a vždycky, když se jebne do prstu, zaječí jak siréna parníku Primátor Dittrich, rozhlídne se kolem, jestli jako všichni viděj a začne znova bušit, protože udělat pořádnej bordel je pro nastupující generaci jedinej řádnej smysl života a my jsme na to s Márou koukali a říkali jsme si, že jsme tam asi vomylem. Mimochodem, Barush Zik, která je velká opora Divokejch matek a která mne tam pozvala, ječí taky naprosto skvěle, zvlášť když hraje s Jirkou Mádlem na honěnou a prohrává.

Mno, když už jsme tam dorazili, tak jsme si dali jedno z flašky a pak druhý a bylo všeho moc a nakonec jsme se tam lehce zrušili, což se mi líbilo, neb  zlejt se v dětským koutku mi přijde takové symbolické.

Navíc to dokazuje jednu věc, že nesmíte dát na první pohled, jelikož přesně takhle vznikaj hluboký nedorozumění, jako tenkrát na Kačerově, kde jakejsi chlapík odpoledne sbíhal schody a měl tempo nevídaný, neb dveře se už zavíraly a on běžel ze všech svejch zprivatizovanejch sil i když bylo jasný, že to nemůže stihnout a jak bylo metro nacpaný, tak se někdo vepředu zasek mezi dveřma a řidič soupravy cuknul páčkou a dveře se přestaly zavírat a ten maník, ten skvělej běžec si myslel, že je to kvůli němu, že ho řidič vidí ve zpětným zrcátku, což je píčovina děsná, protože vlak metra je dlouhej spoustu metrů a řidič nevidí ničeho a zamával od toho zadního vozu dopředu a zahulákal „díky pičo“ a vrh se do vagónu, jenže měl smolíka, protože zatímco zbytečně děkoval, řidič zasejc páčku překlopil a onen model to nakouřil do zavřenejch dveří a vodrazil se vod nich jak hopík a z nosu mu tekla rajská a zved ruku a hlasem mocným zvolal „ty zasraná kurvo“ a jedna paní, jež už dávno vyrostla z dětských střevíců a stála opodál na nástupišti držíce v náručí unavenou čivavu nejasnýho původu lehce zavrávorala a řekla „to patřilo mně?“, a model, jak byl celej bolestivej odsek, ať se do toho nesere a čivava, asi že zpruzená tím nezvyklým hlukem pustila děsnýho čendu, až se napůl aktivoval požární hlásič a jeden veterán s paragánskou plackou na hlavě to vzal jako pokyn, došel k tomu s tím rozbitým frňákem a sdělil mu, že ho žádá vo satisfakci, což bylo to poslední, co ze sebe dostal, protože oba pánové se vzápětí objali a za hlasitého funění se snažili jeden druhého povalit na zem.

No, a celý tohle vzniklo z drobného nedorozumění. Prostě, abych se v tom moc nemotal, u Divokejch matek bylo fajn a chtěli bychom touto cestou celému kolektivu poděkovat za vlídné přijetí.

Včera nebo kdy se sešli prezidentští kandidáti, aby si pohovořili se studenty, zodpověděli dotazy a ukázali, že maj rozhled, vhled, emaptii, erudici, myšlenkovou svěžest a domykavost chlopní. Bodovala hlavně Táňa Fischerová, která na otázku, co s armádou odpověděla, že vo tom jestě takhle nepřemejšlela, ale že problém je podle ní v tom, že nevíme, co chceme, protože až budeme vědět, co chceme, bude po problému, s čímž souhlasil Karel Schwarzenberg, protože jak řek, stačí dovést koně k vodě, chlastat že už bude sám a Miloš Zeman moudře přikyvoval svou ospalou hlavou a dodal, že je nutné skončit s tím solárním šílenstvím, s čímž byl manifestační i jinak oportunisticky stavěný Dienstbier, akorát k tomu přidal, že je potřeba skončit tak nějak globálně a hlavně konstruktivně.

Nevím, kdo bude novej prezident, ale určo se nebudem nudit.

Venku chčije jako blázen. Jestli to takhle bude i zejtra, budem muset natáčení posunout. To ale neva. Budu zatím pilovat choreografii.

To je vše.







Zařazeno v kategorii Romány, četba na pokračování







Přidat komentář

Pro vložení komentáře je třeba být přihlášen/a




Copyright © 2010 Literární net Sůvička