Jaroslav Seifert: Kraslice


30. března 2013, autor Eva,



 
Vrbička, vrba bleďoučká
chvěje se tiše v koutku,
Na jaře chystá pro kloučka
hrsti ohebných proutků.
Neboť ten chlapec zarudlý,
jenž nebyl chvilku bez kudly,
ten neslyšel, jak sténá
vrbička, vrba bleďoučká,
dřív než se zazelená.
 
Vrbičko, vrbo zelená,
těžko už vzpomenouti,
od koho je ta odměna
za rány tvého proutí.
Neboť ten chlapec zarudlý,
jenž nebyl chvíli bez kudly,
krasličku starou hladí.
Škoda je, škoda mládí.
 
(z básnické sbírky Šel malíř chudě do světa)






Zařazeno v kategorii Postřehy, Půjčovna myšlenek





Počet komentářů na “Jaroslav Seifert: Kraslice” - 3


    Radka V.   (30.3.2013 (12.41))

    Nevím, jestli už je mými přibývajícími léty, o)) ale tohle je prostě v jednoduchosti krása...


    Radka V.   (30.3.2013 (12.43))

    a navíc, dnes je to pět let co mi umřel tatínek a ten Seiferta miloval o), dík


    Eva   (31.3.2013 (11.27))

    máš pravdu o té jednoduchosti - zde jednoduchost rovná se hlavně srozumitelnost...



Přidat komentář

Pro vložení komentáře je třeba být přihlášen/a




Copyright © 2010 Literární net Sůvička