Jaroslav Seifert: Kraslice

Vrbička, vrba bleďoučká

chvěje se tiše v koutku,

Na jaře chystá pro kloučka

hrsti ohebných proutků.

Neboť ten chlapec zarudlý,

jenž nebyl chvilku bez kudly,

ten neslyšel, jak sténá

vrbička, vrba bleďoučká,

dřív než se zazelená.

Vrbičko, vrbo zelená,

těžko už vzpomenouti,

od koho je ta odměna

za rány tvého proutí.

Neboť ten chlapec zarudlý,

jenž nebyl chvíli bez kudly,

krasličku starou hladí.

Škoda je, škoda mládí.

(z básnické sbírky Šel malíř chudě do světa)

Zařazeno v kategorii Půjčovna myšlenek

Radka V. (30.3.2013 (12.41))

Nevím, jestli už je mými přibývajícími léty, o)) ale tohle je prostě v jednoduchosti krása...

Radka V. (30.3.2013 (12.43))

a navíc, dnes je to pět let co mi umřel tatínek a ten Seiferta miloval o), dík

Eva (31.3.2013 (11.27))

máš pravdu o té jednoduchosti - zde jednoduchost rovná se hlavně srozumitelnost...

Pro vložení komentáře je třeba být přihlášen/a