Hook 03-09-13


3. září 2013, autor skraloup13,



Ta fotovoltaika je věc nevídaná, opravdu, my od Hooka sme z toho lehce rozpačití a musím přiznat, že názor na tenhle celostátní voser nás dělí na dvě poloviny, tedy jedni tvrdí, že by se všichni, co se vo tuhle lumpárnu otřeli, měli pozavírat, zatímco druzí zastávají názor, že ještě před tím pozavíráním by se jim měla nakopat prdel a já bych nebyl tak kategorický, dyť sme jen lidi, tedy všem bych vyčinil, panely bych zrušil, nechal bych je jen na rodinnejch domcích, kravínech a zateplenejch chlévech, ať si to, co si každej soukromě vyprodukuje, spotřebuje a hotovo a Džesika mi včera povídal, že jsem naivistická najva, že takhle svět, zvlášť ten tržní, nefunguje, protože v tržním světě je to tak, že ti, co spolu mluvěj, vojebou ty, co díky tomu, že jsou celej den ve smyku, aby nechcípli hlady, nemaj na nějaký hovory čas a pak jsme četli, že když nesvítilo sluníčko, tak někteří koumáci nastartovali generátory, benzínový, a vyráběli elektřinu z benzínu, protože díky tomu, že se za sluneční elektriku platí asi jako za adamantium, se jim to rentuje a jako dobrý, v tom kapitalismu se fakt jeden nenudí a já když slyším o lascívní Neviditelný ruce trhu, co údajně ve Španělským sále vyváděla věci neskutečný, s gekonem pana Hájka, tak na mě dou vosypky a volební kampaň nabírá na obrátkách a já projížděl net, jestli tam neobjevím něco, že by třeba nějakej spolek šel do voleb s tím, že fotovoltaický uhlobarony sundá, že těch sto tisíc týpků, chystajících se bydlet na vyasfaltovaných ulicích, nějak pošetří, že si aspoň první den v měsíci někdo vzpomene, že tu máme cosi jako důchodce, že se třeba udělá nějaká norma, že jeden nemajetnej živí pouze jednoho exekutora, že třeba někdo půjde do voleb s tím, že nám, plebsu nečesanýmu, o5 povolí třeba skleněný žárovky, že se znova vrátí do slovníků slovo marmeláda, akorát že jsem debil, neb se točím na věcech bezvýznamnejch, marginálních, recesivních a nepodstatnejch, protože jak mi třeba vysvětlil znamenitý chemik Mirda Kalousků, který například modrou skalici pozná na druhý, maximálně třetí pohled, tohle sou píčoviny, co zaměstnávaj primitivní, vypitý, vyhulený mozky, jako je třeba ten můj, kterej fakt za moc nestojí, protože v životě de podle Mirdy a dalších věrozvěstů o věci podstatný, s přesahem, nadčasový a všeobjímající, tedy život je o porozumění si s Universem, o pochopení nejen toho, že na Marsu sou Marťani, ale i toho, jak s nima vyjít, případně vyběhnout, že život je o boji proti oteplování, ochlazování a zamrazování, o obnově meandrů a ochraně zapomenutých poldrů, že život je prostě o věcech, co plebs nepobere, tedy to může jen přijmout a nedumat vo tom a život rozhodně není to, že si budem lebedit, obklopený rodinou a statkama a já o tom dumal, moc, i když školy nemám a vono na tom něco bude, protože co s klidem a mírem a pohodou, jelikož když dojde na bilancování a člověk si obouvá papírový boty a snaží se uvelebit si v rakvi, tak dneska většina z nás může s klidným svědomím prohlásit, že takovej fičák, takovej smyk, takovou hoňku, takovou desítky let trvající existenční laxírku by neměnil za nic jinýho, protože mu ten život utek neuvěřitelně rychle, tedy si skoro ani nestih uvědomit, že to byl docela voser a my od Hooka si říkáme, ať si plácaj co chtěj, chytrolíni, ať nás zaříkavaj, poplácávaj, těšej, strašej a muchlujou, my si stejně pojedeme to svý, jelikož prvák platí stará, léty prověřená pravda, že co si vychlastáš, případně vyhulíš, ti nikdo nevyvlastní a druhák, že tohle všechno sou jen kecy kecy kecy, který nikomu, zvlášť ne nám, nikdy nic dobrýho nepřinesly, jelikož když jsem si chtěli něco dobrýho přinýst, vždycky jsme si to museli seknout. Bez výjimky.

Tačvúd s Gekonem ráno spali. Tohle mé vstáváni o páté prostě nedávaj.

Dnes bude pod mrakem. Malinko abnormální isochora, ale jinak celkem pohoda.  Pokud někde bude chcát, tak si toho ani nevšimnete, jelikož to bude neuvěřitelně vlahé.

To je vše.







Zařazeno v kategorii Glosy od Hooka







Přidat komentář

Pro vložení komentáře je třeba být přihlášen/a




Copyright © 2010 Literární net Sůvička