Pour Féliciter

Zvyk přát si všechno nejlepší do nového roku nacházíme již u starých Egypťanů, a to ve spojení s broukem pro štěstí – skarabeem, vyvedeným ve zlatě, stříbře nebo drahém kameni, zejména tyrkysu, který se v Egyptě za vlády faraonů hodně těžil.

Tištěné novoročenky se poprvé objevily až v šedesátých letech 18. století. První měly podobu listů velkého formátu, na nichž se skvěla v silném orámování slova „Ať žije nový rok.“ Později přibývaly ozdoby a text, často veršovaný.

Zlatá éra novoročenek přišla kolem roku 1800, kdy byly v módě reliéfní lístky s raženými ornamenty i figurálními výjevy, přilepené na zdobný barevný papír.

 A novoročenky v Čechách? Byl to nápaditý hrabě Chotek. Když jeho povinnost osobně navštívit koncem roku s gratulací všechny přátelé a známé začala přerůstat členům vyšších společenských kruhů přes hlavu, objednal si Chotek v roce 1827 u profesora pražské malířské školy Josefa Bergera takzvané blahopřejní lístky…

(z knihy Podoby Vánoc, autor Vráťa Ebr)