Psí deník XXVIII.


13. února 2014, autor Tudy,



Další léto a další dovolená

Nevím proč v létě musí být taková vedra. Mám sice krátký kožíšek a vlastně mi i chrání, ale vedro je vedro. Chodíme teď raději ven brzy ráno a potom až večer. Mezitím jen krátce k potoku na potřebu a to se hned v potoce ochladím a domů. Už zase straší s dovolenou-páníčci. Jako by nebylo krásné vyrazit jen k řece a tam se válet v trávě, honit míč a mazlit se a mazlit. Najednou vytáhnou velkou tašku, já bych se do ní vlezl i s pelíškem a ještě by tam bylo místo pro fešnou fenku a snáší oblečení a jiné, dle jejich povídání důležité věci. Třeba zubní kartáčky, pastu na zuby, hřeben, boty, Najednou dávají i něco na střechu auta, prý je to na kola. Jsem nervózní a nevím, co si o tom myslet. Lehnu si večer raději do postele k Tudy, je sice teplo, ale takhle mi určitě neuteče. Ráno vstanou jako obvykle, když nejdou do práce a jdou nejdřív se mnou ven. Po  vyvenčení se nasnídali, dali si věci do auta, vrátili se a ještě dobalují svačinu a pití. Já , celý nervózní se jim motám pod nohama a čekám, co dál.

Konečně, dostávám kšíry do auta, neklamné znamení, že pojedeme dlouho a vyrážíme z bytu. Vše zkontrolováno, zamčeno, klíče má i sousedka, kvůli kytkám. A vyrážíme, nejdřív mne připnou v autě na zadním sedadle, dají mi tam mou oblíbenou plyšovou hračku (všem říkáme – myška),dostanu jeden piškot, nastartujeme auto a jedeme nejdřív natankovat benzín na cestu.Pak už jedem. Trvá to dost dlouho, než zastavíme, ale jen na protáhnutí, vyvenčení a pak dál. Ráno jsme vyjeli a až odpoledne jsme na místě. Kde? Na Moravě, v Lednici. Tudy si tam zamluvila ubytování v penziónu, domluvila, že tam může i se psem a koly. Zaparkovali na parkovišti v penziónu, sundali kola, vynesli tu óbr tašku, můj pelíšek a vše ostatní. Potom to dali na pokoj,měli ho i s koupelnou, záchodem a malou kuchyňkou. Bydleli jsme v patře a dole v přízemí byla ještě velká kuchyně, kdyby chtěl někdo z hostů vařit. Venku měli ohrazenou zahradu s posezením a já tam mohl lítat, jak se mi chce. Ještě odpoledne jsme se šli trochu projít a někde najíst. Tudy si s dědou vše prohlížela a hned koukla, kde si ráno koupí snídani, kam nejlépe jít se mnou na krátké venčení a kde je zámek a park. Na ten jeden den nám to stačilo. Tak začala naše další dovolená. Po snídani druhý den jsme vyrazili na kolech. Ráno to šlo, ale odpoledne bylo vedro, že i když mám rád čistou a tekoucí vodu, tak jsem se jim vymáchal v louži pro koně, jen abych se trochu zchladil. Naštěstí o trochu dál byla stará vana plná vody ( ne moc čisté, ale lepší, než ta blátivá louže) a v té mne vymáchal pro změnu děda. Pak jsme dojeli do Valtic. Cestou jsem uschnul a mohli se mnou i do zámku. Samozřejmě mne museli nosit, ale to jim nevadilo, hlavně, že jsme mohli všichni spolu dovnitř.. Po cestě zpět už takové vedro nebylo a tak jsem vydržel až na pokoj. Druhý den jsme se  šli podívat do parku a do zámku Lednice. Další dny jsme stihli prohlédnout okolí Lednickou – Valtického areálu, Břeclav i Mikulov. Dva dny před odjezdem jsme šli na Minaret a Tudy dostala chuť na zmrzlinu, dala si jí a to neměla dělat. Když šla nahoru na Minaret, udělalo se jí špatně, dědovi to neřekla a ještě prošla  s námi park. Večer si šli chvilku sednout na vínko a to už Tudy musela s pravdou ven. V noci dostala průjem a zvracela, ráno vypadala hrozně. Na jeden suchý rohlík vrátila dva. Ještě si myslela, že je to spíš úpal a jela s dědou do Mikulova. Odpoledne už to bylo zase špatné, tak se vydali do Břeclavi pro něco na tyto potíže. V lékárně u nemocnice jim doporučili, nechat Tudy v nemocnici, že se jim to nelíbí.Ani Tudy , ani děda s tím nesouhlasili a nakonec je umluvili, že jim prodali prášky, které jsou na předpis proti průjmu a na dezinfekci střev. Poradili, jak je užívat a doporučili navštívit nemocnici doma. Děda zabalil, nanosil vše do auta a nakonec naložil mne a Tudy.

Vyjeli jsme k domovu. Tudy zelená jak sedma se snažila nedělat starosti dědovi a i s pár přestávkami jsme zdárně dojeli domů. Mezitím začali léky trochu zabírat a Tudy vydržela přes víkend doma a k lékaři šla v pondělí ke svému. To už měla nejhorší za sebou a nikam dál nemusela. Dozvěděla se, že tyto potíže mělo více lidí po celé republice a že je způsobila ta vedra. Hlavně, že jsme pořádku doma.







Zařazeno v kategorii Psí deník





Počet komentářů na “Psí deník XXVIII.” - 2


    Eva   (16.2.2014 (15.16))

    Lednicko-Valtický areál jsem projížděla na kole mnohokrát, hezké je to ve všední den, o víkendu však mraky lidí, to není ono.


    Tudy   (16.2.2014 (21.41))

    Na konci sezóny to už docela ujde, na stezkách byl docela klid.



Přidat komentář

Pro vložení komentáře je třeba být přihlášen/a




Copyright © 2010 Literární net Sůvička