Jarní déšť svěžest kůži dal,
ač vlasy trochu zplihlé máš,
(kdo by se trošky vláhy bál?)
Jsi krásná, když se usmíváš!
Oči září jak sluncí pár,
rty Tvé jsou tolik lákavé,
že i já hned se svésti dal
líbám je, kapky dešťové
mi chladí rozpálenou tvář
náruč má Tobě patří jen,
navždy v mém srdci místo máš,
ať půlnoc je či jasný den
a nikdy, nikdy, nikdy víc
já, věř mi, šťasten tak nebyl,
a nelíbal krásnější líc,
když měsíc tvář svou za mrak skryl…
Zmoklá a k zulíbání. Láskyplná momentka vylíčená zcela hmatatelně. Tento styl ti sedí, jsi to ty, věčný romantik.
Zmoklá a k zulíbání může být i ta paní, co pod mé dílko znova milá mi psala slova! ;-)