František Hrubín: Prosinec

Za celý rok dala země lidem

hojně darů a teď usíná.

Na střechy sníh položil se s klidem,

vlhký u teplého komína.

Ve stavení život neustává,

všechno se tu chystá na hody,

voní jehličí i kamna žhavá,

je to vůně míru, pohody.

Zimo, obcházej si naše prahy,

krabaťte se cesty od zmrazků,

buďsi ještě na sluníčko záhy,

ale stále je čas na lásku!