Stříbříté vlasy


22. dubna 2015, autor Shimmir,



Stříbřité vlasy má má hlava stará,

vzpomínky odnáší mysl mou v dál,

vlaštovky tlumočí pozdravy jara,

květiny na louce dnes mají bál.

 

Z širého okolí ptáčci se slétli,

vesele zpívá mi teď jejich sbor,

písničkou jásavou srdce mi spletli,

smutky mé skulily se za obzor.

 

I když si na zádech nosím pár křížků,

ještě nenabírám k hřbitovu směr,

 

má duše básníka nabírá výšku,

okouzlen naslouchám tam hudbě sfér.

 

Nefandím mrzoutům, jsem z rodu smíšků,

ač život častokrát nezdá se fér.

 

 







Zařazeno v kategorii Poezie



Počet komentářů na “Stříbříté vlasy” - 6


    Ajaja   (24.4.2015 (9.00))

    Krásně ta slova hladí


    Eva   (24.4.2015 (19.06))

    Taky nefandím mrzoutům, ale veselým básníkům se stříbřitými vlasy:-))).


    Shimmir   (24.4.2015 (20.17))

    Díky, Ájo! I mé ruce to dovedou...:-)


    Shimmir   (24.4.2015 (20.19))

    Ač má mám hlavu grošovatou, nemám ještě duši svatou, než se mračit, to se rád budu na svět hezky smát!:-)


    Tudy   (25.4.2015 (22.16))

    Lépe vyslovit to snad ani nešlo :-)


    Shimmir   (16.3.2023 (5.24))

    Mám tu Evu, Áju, Věrku, grácie tři vidím rád, klášter jistě nemám v merku, lepší je se milovat...



Přidat komentář

Pro vložení komentáře je třeba být přihlášen/a




Copyright © 2010 Literární net Sůvička