voníš mi… možná… po květinách? –
kytková není takhle smělá…
voníš mi, jako žádná jiná
ještě mi nikdy nevoněla
na prstech voníš… na jazyku…
na rtech mi voníš, že až jihnu…
v podbřišku tisíc hudebníků
hraje mi sladkobolnou hymnu
voníš mi… jako krůpěj deště
v krajině mého stesku, do níž
navracíš život… co říct ještě? –
snad… že mi chutnáš tak, jak voníš…
Krásné...
moc děkuji... ona je krásná...
Milé