Vozka


27. října 2018, autor Eva,



 

„Och ne,“ zašeptala Héra, když po porodu spatřila svého syna, kterého počala s manželem Diem.

 

Chlapec se narodil neduživý, slaboučký, nožičky měl celé zkroucené a zakrslé. Bylo evidentní, že pokud nebude zcela chromý, bude minimálně kulhat. Zeus jej nesmí vidět! Rozhodla se Héra, zabalila jej do hadrů a svrhla z Olympu. Taková zrůda mezi krásné bohy nepatří!

 

Chlapec spadl do vod oceánu a začal rychle klesat ke dnu. Zde jej zachytily ruce laskavé a dobromyslné bohyně Thetis, která se znepokojením sledovala jeho pád z Olympu. Thetis přispěchala na pomoc bohyně Eurynomé, přenesly chlapce do podmořské jeskyně a daly mu jméno Hefaistos. Obě bohyně jej střežily, aby jej neroztrhali žádní draví tvorové, krmily jej velrybím mlékem a snažily se, aby jeho pochroumané nohy udělaly první krůčky. Hefaistos byl dobrým žákem a bohyně byly dobrými učitelkami. Potomek bohů se naučil chodit, sice kulhal, ale chodil. Když povyrostl a zesílil, daly jej do učení k podmořskému kovářskému mistrovi. Jednou bude muset vystoupit z hlubin oceánu a jako šikovný řemeslník bude mít všude větší šanci.

 

Thetis a Héra se neměly rády. Na vině byla Héra, která žárlila na všechny ženy, po kterých Zeus pokukoval, a ani Thetis nebyla výjimkou.

 

Když se Hefaistos stal ve svém oboru mistrem, svěřila mu Thetis: „Nenarodil ses zde, ale na Olympu. Tvoje matka je Héra a otec Zeus. Héra se tě zbavila hned po porodu. Zeus o tom ani nevěděl.“

 

Hefaistos překvapením oněměl a nebyl schopen slova. Tak on je synem nejvyššího z bohů, který vůbec netuší o jeho existenci!

 

Thetis mu dále vylíčila, jak jej matka shodila z Olympu, protože se zalekla jeho vzhledu, a jak jej spolu s bohyní Eurynomé zachránily a vychovaly.

 

„Po celou dobu jsme tě milovaly a stále milujeme jako vlastního syna,“ zakončila své vyprávění Thetis.

 

 „Jsi už dospělý, dokonale zvládáš kovářské řemeslo, nyní se můžeš své matce pomstít,“ vyzvala jej poté.§

 

„Ale jak?“ zachroptěl stále zaskočený Hefaistos.

 

„Však ty na něco přijdeš,“ usmála se jeho ochranitelka.

 

Hefaistos dumal, lámal si hlavu a nakonec zvolal: „Matička dostane dárek, jaký zaslouží!“

 

Ze zlata ukoval překrásný trůn a poslal ho Héře na Olymp jako dar od „neznámého ctitele“.

 

Nic netušící Héra byla honosným křeslem nadšena a ohromena a nedočkavě do něho usedla. Náhle se z opěradla a područek vymrštila pouta, obepnula Héřiny ruce a tělo a ta zůstala v křesle doslova přikovaná.

 

 „Okamžitě mě z toho sundejte,“ křičela zlostně.

 

Seběhl se celý Olymp a všichni se snažili dostat Héru z pout. Ta však držela pevně, neboť byla zhotovena nejlepším z nejlepších.

 

„Který bastard to sem poslal?“ láteřila uvězněná bohyně.

 

„Tvůj syn Hefaistos, kterého jsi chtěla zabít,“ vystoupil z davu bezradných bohů Hermés. Jako posel bohů, průvodce mrtvých do podsvětí a bůh obchodníků, řečníků, vynálezců, poutníků a cestovatelů, ale také podvodníků a zlodějů, věděl o všem, co se kde šustlo.

 

Héře nezbývalo než poslat Herma za svým synem s prosbou o odpuštění. Ale Hefaistos mu naštvaně odsekl: „Vy bohové se neustále kasáte, jak jste moudří a spravedliví, ale takové zvěrstvo, které matka udělala, chcete najednou nechat bez trestu.“

 

U Hefaista se střídali další poslové bohů či dokonce samotní bohové, orodovali za Héru a prosili.

 

„Manželka Dia přeci nemůže takhle zůstat!“

 

„Lidé se nám budou smát, že sami jsme samé kouzlo a v tomto případě si poradit neumíme.“

 

„Prosím tě, udělej s tím něco, nemůžeme s Hérou vydržet! Jenom křičí a nadává. Kdo to má pořád poslouchat.“

 

Vše marně. Hefaistos zůstal neoblomný. Věděl, že mu bohové nemůžou ublížit, neboť on jediný je klíčem k Héřině vysvobození.

 

Nakonec tuto ošemetnou věc vyřešil Dionýsos: „A co kdybych ho opil a přivedl sem?“ Tento zcela jednoduchý recept se mu vždy osvědčil. V opilosti lidé i bohové dost často zapomínají na své zásady.

 

A stalo se jak řekl. Rozjařený a silně opilý Hefaistos nejen, že osvobodil svou matku, dokonce se s ní usmířil a rozhodl se zůstat na Olympu.

 

A zde začal budovat své dílo, postavil nádherné paláce ze zlata a stříbra. V kovářské dílně, kterou vybudoval, přejímaly měchy povely přímo z jeho mozku a pracovaly tak automaticky. I když se mu bohové kvůli jeho kulhání posmívali, jeho práce si vážili.

 

Co se týče žen, neměl Hefaistos štěstí. Jeho žena Afrodíta jej podváděla s bohem války Áreem a ani se nesnažila to tajit. Krátce se zamiloval do bohyně země Gaiy a zplodil s ní syna Erichthonia. Ten se však narodil znetvořený, místo nohou měl hadí tělo. Rodinná historie se opakovala. Gaia s odporem od sebe odstrčila čerstvě narozeného potomka a řekla: „Zbavte mě té zrůdy, nechci ji už vidět.“

 

Přiběhla pohotová bohyně Athéna, novorozence strčila do koše, odnesla do své svatyně na Akropoli a zakázala všem kněžkám chrámu se ke koši jenom přiblížit. A pro jistotu poslala dva hady, aby vlezli do koše a jeho obsah bedlivě střežili.

 

Všechny zákazy vedou k jedinému, a to ke snaze jej porušit. I zde tomu nebylo jinak. Jakmile Athéna opustila chrám se sdělením, že se vrátí až po delší době, kněžky koš otevřely. Spatřily Erichthonia obtočeného hady a koš se zděšením zase zavřely. Nebylo jim jasné, proč Athéna ochraňuje tvora, který vypadá napůl jako had a napůl jako člověk, ale rozhodly se o celé záležitosti pomlčet.

 

Jejich počínání však viděla pomstychtivá vrána, která okamžitě letěla za Athénou a vše jí vykrákala. A bleskově letěla zpět na Akropoli a zlomyslně se vysmívala: „Vrací se, vrací se…. “

 

Kněžky byly strachem bez sebe, věděly, že je Athéna krutě potrestá. Když ji spatřily, na nic nečekaly a vrhly se z Akropole do propasti.

 

Athéna znetvořeného chlapce vychovala po svém, k moudrosti, k lásce k lidem, k výkonu spravedlnosti a ochraně práva.

 

Erichthonios se však trápil. Trápilo ho jeho tělo, styděl se. Nemohl chodit, jen se plazil pomocí rukou a opíral se přitom o hadí ocas.

 

„Staneš se athénským králem,“ oznámila mu hrdě Athéna.

 

„Kdo by chtěl za krále takovou stvůru jako jsem já?“ hořce se pousmál její chráněnec.

 

„Lidé tě nebudou považovat za stvůru, ale za vynálezce, který přinesl světu dobro,“ oponovala.

 

Erichthonios o jejích slovech stále přemýšlel. Chtěla jej vyprovokovat k činu? Athéna mu poskytla vzdělání jak v umění, tak ve vědě. Orientoval se dobře zejména v technických oborech, a tak brzy vynalezl kolo. A z kola vyrobil vůz, který se dal zapřahat za koně. Odteď už se nemusel plazit, ve voze se mohl pohybovat rychle a hbitě.

 

Vynalezl pluh a jako první zoral zemi. Lidé začali jeho vynálezy používat a brzy se vůz tažený koněm a pluh rozšířily po celém světě. Lidé mu byli vděčni, a protože o něm bylo známo, že je moudrý a spravedlivý, Athéňané jej zvolili za svého krále. Hadí ocas považovali za odlišnost, která náleží jen potomku bohů.

 

Erichthonios ve svém královském úřadě založil slavnosti panathénají na počest bohyně Athény, které se konaly každý rok.

 

Po jeho smrti jej Zeus přenesl na oblohu v podobě Vozky. Vozka drží v rukou kozičku Amaltheu. Byla to koza, která kojila malého Dia na Krétě, kam jej ukryla Rhea před otcem Kronem – více v povídce Ryby.

 

 

Souhvězdí Vozky – Auriga

 

Vozka je velké a nápadné zimní souhvězdí, viditelné od června do května, nejlépe o prosincových večerech. Jeho severní část kolem hlavní hvězdy Capelly (alfa) (arabsky kozička), šesté nejjasnější hvězdy na obloze, třetí nejjasnější hvězdy na severní obloze, je cirkumpolární.

 

Souhvězdí má společnou hvězdu se souhvězdím Býka, a to Elnath (Beta Tauri) (arabsky trkající rohem). Dalšími jasnými hvězdami jsou Menkalinan (beta) (arabsky ramena toho, kdo ovládá otěže), Almaaz (epsilon) (arabsky kozel), Haedus (eta), Hassaleh (iota) (arabsky odrazová noha toho, kdo ovládá otěže, odrazová noha vozky), Saclateni (zeta) a Mahasim (theta). Tyto hvězdy tvoří sedmiúhelník, který představuje vozku držícího v rukou malou kozu – hvězdu Capellu

 

 

Souhvězdím prochází Mléčná dráha, a proto se v něm nachází mnoho otevřených hvězdokup, které lze pozorovat triedrem – nejznámější jsou M36, M37 a M38. Vozka sousedí se souhvězdími Žirafa, Perseus, Býk, Blíženci a Rys.

 

 

 

 

Ilustrace: Eduard Vrána

 

Výřez z mapy od Thomas Baer, šéfredaktor švýcarského časopisu Orion

 

 

.







Zařazeno v kategorii Hvězdná obloha, Ostatní literatura, Postřehy







Přidat komentář

Pro vložení komentáře je třeba být přihlášen/a




Copyright © 2010 Literární net Sůvička